Objevený plyn fosfan na Zemi produkují mikroorganismy v prostředí chudém na kyslík, jako například v usazeninách na dně jezer nebo ve vnitřnostech zvířat. Plyn vědci poprvé zpozorovali pomocí teleskopu na Havajských ostrovech a nález pak potvrdila masivní observatoř ALMA v chilské poušti Atacama. Většina se ho nachází okolo Venušina rovníku, na pólech nebyl registrován žádný.
"Byla jsem opravdu překvapená - dokonce v šoku," uvedla astronomka Jane Greavesová z univerzity ve velšském Cardiffu, která studii zveřejněnou v odborném časopise Nature Astronomy vedla.
"S tím, co dosud víme o Venuši, je život - jakkoliv šíleně to zní - tím nejpřijatelnějším vysvětlením," dodala spoluautorka studie a molekulární astrofyzička Clara Sousová-Silvová z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT).
Nehostinná Venuše je Zemi nejbližší sousedkou. Druhá planeta od Slunce je o něco menší než naše a halí ji hustá, jedovatá atmosféra, která zadržuje teplo. Povrch planety tak dosahuje až spalujících 471 stupňů Celsia. Vědci zatím vyloučili, že by fosfan vznikl při sopečné aktivitě, blescích či dopadu mikrometeoritů - takové procesy ho produkují příliš málo.
"Náš objev jsme se bez nutnosti biologického procesu snažili vysvětlit, jak nejlépe dokážeme. S našimi současnými poznatky o fosfanu, Venuši a geochemii však přítomnost fosfanu v atmosféře Venuše vysvětlit nedokážeme. To neznamená, že je to život," vysvětlila Sousová-Silvová.
Povrch Venuše a její atmosféra jsou bohaté na sloučeniny kyslíku, které by s objeveným plynem rychle reagovaly a zničily ho. "Něco fosfan na Venuši musí vytvářet tak rychle, jako se ničí," dodala astrofyzička Anita Richardsová z univerzity v anglickém Manchesteru.
Podle šéfa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jima Bridestina je na čase upřednostnit Venuši při bádání po známkách života před jinými vesmírnými tělesy. "Život na Venuši? Objev fosfanu, vedlejšího produktu anaerobního života, je zatím nejvýznamnějším vývojem v podpoře teorie o životě mimo Zemi," napsal na Twitter.