Jednodenní schůzka ve Vídni těžko přinese řešení dlouhého sporu, má však velký symbolický význam. Požadavek albánské většiny na samostatnost Kosova se díky ní stává oficiálně předmětem jednání pořádaných OSN.
Západní diplomaté dávají najevo, že jednání mohou mít jen stěží jiný výsledek než nezávislost Kosova. Přiznávají však, že po mnoho let na ni bude muset dohlížet Evropská unie.
Spolu, ale ruce si nepodali
Jednání o Kosovu probíhají pod vedením zvláštního vyjednavače Marttiho Ahtisaariho již od února. Zatím bez úspěchu. O tom, jak těžká bude dohoda, svědčí i to, že do jednacího sálu vstupovali dnes politici odděleně a ani před fotoreportéry si nepodali ruce.
Názory obou stran na budoucnost Kosova se diametrálně rozcházejí. Zatímco Albánci usilují o samostatný a nezávislý stát, Srbové chtějí, aby oblast zůstala autonomní součástí Srbska, a považují ji vzhledem k historickým vazbám za svůj "Jeruzalém".
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Kosovo má blízko k nezávislosti
- Jednání přinese Kosovu nezávislost
- Kosovo: Práva Srbů budeme respektovat
"Kosovo je již nyní de facto demokratickým státem. Nyní žádáme uznání de iure. Nikoliv však od Srbska, ale od mezinárodního společenství," prohlásil kosovský premiér Agim Çeku.
Dvoumilionová provincie, nacházející se již osmým rokem pod správou OSN, je nejbolavějším místem Evropy. Kontaktní skupina pro Kosovo již začátkem tohoto roku prohlásila, že rozhodnutí by mělo být dosaženo do konce roku. Její představitelé Bělehrad žádají, aby si uvědomil, že výsledek musí být pro kosovské Albánce akceptovatelný.
Srbsko však považuje Kosovo za kolébku svojí kultury a dějin a výměnou za nezávislost nabízí pouze širší autonomii vzpurné provincie.
"Čím dříve bude myšlenka vytvoření nového státu na území Srbska zapomenuta, tím lépe pro nás pro všechny," prohlásil před dnešním jednáním srbský premiér Vojislav Koštunica.
Soužití nemožné, nezávislost nutná
Dvouletá válka srbských ozbrojených sil s albánskými separatistickými rebely však odhodlání Albánců k ústupkům otupila. Vyvraždění deseti tisíc Albánců a vyhnání dalších tisíců je jasným příkladem toho, že společné soužití Albánců a Srbů v jednom státě je téměř nemožné.
Podobně vidí celou situaci západní diplomaté. Nezávislost Kosova považují za téměř jistou, a to i přes odmítavý postoj Bělehradu a pochyby srbského spojence - Ruska. Tomu se nelíbí nátlak mezinárodního společenství, které již vidí Kosovo jako nezávislé.
"Není žádným tajemstvím, že jediným přáním obyvatel Kosova je nezávislost," prohlásil politický ředitel britského ministerstva zahraniční John Sawers.
Vyjednavač a bývalý finský prezident Martti Ahtisaari, který byl do funkce jmenován loni v listopadu generálním tajemníkem OSN, chce výsledků v jednání dosáhnout rychle. "Nechceme jen diskutovat o tom, které normy je třeba prosadit," prohlásil již v březnu.
Práva menšin budeme respektovat, tvrdí Çeku
Generální tajemník OSN Kofi Annan se přesto obává osudu srbské menšiny v zemi. "Kosovo v požadavcích na bezpečnost menšin zaostává a v zemi bují korupce," prohlásil Annan.
Kosovský premiér Agim Çeku proto ihned při svém nástupu do funkce slíbil, že v případě nezávislosti bude kosovská vláda plně respektovat práva srbské menšiny.
"V příštích měsících plánujeme gesta, která dokážou, že začlenění menšin do většinové společnosti bereme vážně," řekl Çeku. Zároveň vyzval kosovské Srby, aby neopouštěli provincii a považovali Kosovo za svou vlast.
Srbové tvoří zhruba deset procent ze dvou milionů obyvatel Kosova, které je dosud oficiálně provincií Srbska. Od ukončení srbsko-albánského ozbrojeného konfliktu v polovině roku 1999 je pod mezinárodní kontrolou a v zemi operuje na 17 tisíc vojáků NATO.
