Severotlantická aliance se na summitu v Rize dohodla, že posílí své vojenské operace v Afghánistánu, kde mají její členské země rozmístěny na tři desítky tisíc vojáků. Pro vojáky budou vytvořena nová pravidla, která jim umožní efektivněji zasahovat přímo v boji.
V Afghánistánu se v posledních měsících opět "aktivizuje" svržené hnutí Taliban a příslušníci jednotek NATO se čím dál častěji dostávají do přímých střetů s nimi. Při bojích s povstalci jen letos zahynulo čtyři tisíce lidí, čtvrtinu tvořili civilisté.
Mluvčí NATO oznámil, že se podařilo odstranit různá omezení, která pro působení vlastních vojáků stanovily jednotlivé státy, což znamená, že pro skutečný boj bude nyní k dispozici o 26 tisíc vojáků víc.
Podle BBC však státy jako Francie či Německo přistoupily pouze na malé ústupky jsou ochotny přesunout do kritických oblastí na jihu země své vojáky jen ve stavech opravdové nouze. Omezení pro své vojáky se naopak vzdali například Rumuni, Nizozemci nebo Slovinci.
Státy NATO se zavázaly také k tomu, že pro afghánskou misi uvolní více bojových letadel a vrtulníků.
NATO bojuje taky samo za sebe
Vedení NATO se snaží v Afghánistánu zachránit vlastní pověst. Právě situace v Afghánistánu, kde NATO řídí svoji největší a nejdůležitější vojenskou misi, byla klíčovým problémem, který na summitu aliance v Rize řešili prezidenti a premiéři šestadvaceti členských zemí.
"Všichni se shoduje v tom, že důvěryhodnost samotné aliance je v Afghánistánu v sázce," řekl po jednání britský premiér Tony Blair.
Severoatlantická aliance převzala misi ISAF v Afghánistánu letos, tedy pět let poté, co Američany vedená invaze svrhla režim islámského hnutí Taliban.
Chybí pětina vojáků
Lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freibergaová ještě před začátkem jednání prohlásila, že "NATO buď musí dokončit svoji misi v Afghánistánu, nebo uznat, že není schopno situaci v zemi uklidnit a odejít".
Podobně kritický je generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer. Podle něj není myslitelné, aby na jihu Afghánistánu, kde se svádějí hlavní boje s bojovníky Talibanu, chyběla NATO pětina vojáků.
"Mise v Afghánistánu má šanci na úspěch. Doufám, že do roku 2008 se nám podaří udělat potřebný krok vpřed a předat kontrolu efektivním a věrohodným afghánským bezpečnostním silám," prohlásil na setkání v Rize.
Podle něj je zapotřebí, aby současných téměř 32 000 vojáků NATO posílilo dalších 2500. Kromě toho jednotky potřebují více vrtulníků a další leteckou podporu.
Češi se v Aghánistánu neztratí
Česko bude mít do konce března na 50 lidí na kábulském letišti, kterému bude od prosince velet.
Ve Fajzábádu na severu země působí na 80 Čechů v rámci rekonstrukčního týmu pod velením Německa.
Od příštího roku nabídne Česko chemickou skupinu a možná také vyšle jednotku vojenské policie na neklidný jih země.
"Britové nás také žádají o nasazení helikoptér," dodal Vondra. Zdůraznil ale současně, že NATO musí mít i strategii ústupu. Přiznal, že stran Afghánistánu není "superoptimista".
"Ale to neznamená, že bychom neměli připravovat i strategii ústupu," dodal.
Další rozšiřování v plánu
Summit se rozhodl pro užší spolupráci s dalšími zeměmi, které dosud nejsou členy aliance. Šanci na přijetí dostávají Chorvatsko, Albánie a Makedonie, do Programu partnerství pro mír se budou moci zapojit Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá hora.
