Ciudad de México - Když Julián Slim Haddad roku 1902 utekl v pouhých čtrnácti letech z Libanonu do Mexika před otomanskými verbíři, doufal v Novém světě nalézt bohatství a klid.
O sto osm let později se jeho syn Carlos Slim Helú stal podle listu Forbes se jměním 53,5 miliardy dolarů nejbohatším mužem na světě. Sedmdesátiletý podnikatel za sebou nechal Američany Billa Gatese a Warrena Buffetta i indického ocelářského magnáta Lakšmího Mittala.
Ani sám Slim není v žebříčku Forbesu nováčkem a pravidelně se umisťoval na čtvrtém až druhém místě. Roku 2007 ho vyhlásil nejbohatším mužem světa konkurenční magazín Fortune.
Nejbohatší, ale neznámý
Přestože je však žebříčkovým matadorem, zůstává Slim mimo Mexiko a Latinskou Ameriku, kde se jeho impérium rozkládá, poměrně neznámý. A odstup od ostatních a mediálně "provařených" zástupců vrcholné miliardářské svity je demonstrován i jeho nezvykle chladným osobním přístupem k moderním technologiím.
"Jsem papírový člověk, ne elektronický," říká s tím, že sice vlastní laptop, ale nepoužívá jej.
Jeho obchodní úspěchy jsou naopak na moderních technologiích založeny. Vlastní telekomunikační gigant America Móvil, který má podle Reuters 201 milionů zákazníků v šestnácti zemích včetně USA. Kontroluje také 49% akcií v operátorovi pevných linek Telmex, jenž ovládá devadesát procent trhu ve stomilionovém Mexiku.
Roku 1997 koupil také tří procenta společnosti Apple.
Obchodnická krev
Jeho kritici jej obviňují, že Telmex zneužívá svého takřka monopolního postavení a stěžují si i na způsob nákupu společnosti. Splátka byla totiž vyrovnávána postupně z peněz vybraných od zákazníků. Kdo by se však domníval, že Slimův úspěch závisí pouze na ne zcela transparentních manipulacích, ten by se mýlil.
Muž, který vystudoval stavební inženýrství, má totiž obchodování v krvi.
Koneckonců jsou Libanonci svými obchodními schopnostmi známí po celém světě. A tak se i Julián Slim Haddad v Mexiku vypracoval přes svou počáteční neznalost španělštiny v úspěšného podnikatele.
Že zdědil otcovu krev, ukázal Carlos už jako dítě, kdy si přilepšoval nákupem a prodejem kartiček baseballových hráčů. Potenciální hvězdy levně od svých kamarádů nakupoval a později, když dosáhly zenitu, je zase draze prodával. Šel v otcových stopách, který tímto způsobem obchodoval s majetkem během mexické revoluce v desátých letech minulého století.
Krize je příležitost
Stejnou taktiku zopakoval Carlos i později, když během mexické krize osmdesátých let nakoupil řadu krachujících, ale zdravých podniků, jejichž hodnota šla po konci recese opět rychle vzhůru.
Dnes vedle telekomunikací vlastní přes 200 firem působících v celé řadě odvětví, včetně stavebnictví, bankovnictví, cigaretového průmyslu nebo provozování hotelů a obchodních řetězců.
A jeho chuť po nákupech v době krizí neustává ani teď. Naopak je to pro něj příležitost podnikání rozšířit za hranice Latinské Ameriky. Roku 2008 tak investoval čtvrt miliardy dolarů do vydavatelství New York Times Co. Na vlajkových lodích koncernu, denících New York Times a Boston Globe, se přitom tvrdě projevuje klesající zájem inzerentů i čtenářů papírových médií.
Že je Slim "papírový člověk" prokázal navíc investicemi do společnosti stojící za britským listem Independent. Koupil také jedno procento bankovní společnosti Citigroup.
Práci, ne charitu
Podobně jako jeho předchůdce na nejvyšším místě žebříčku Forbesu Bill Gates se také Slim věnuje filantropii, i když v ne tak velké míře. Jeho životní filozofie je jiná.
"Gates by měl studovat, jak by mohl (bojovat s chudobou) stejným způsobem, jakým uspěl v obchodě, protože charita problém nevyřeší," řekl listu USA Today. "Jsem přesvědčen, že s chudobou se nebojuje dary, charitou nebo utrácením z veřejného rozpočtu, ale zdravím, vzděláním a pracovními příležitostmi."
Slimovy společnosti tak proti chudobě bojují tím, že zaměstnávají přes 200 tisíc lidí. Podle kritiků však Slim mexickou ekonomiku svou všudypřítomností a tendencí k monopolizaci spíše škrtí.
Odpor či závist vzbuzuje také to, že se stal pohádkově bohatým díky investicím v rozvojovém světě.
"Seňor Slim je tak bohatý a mocný. V zemi s tolika chudými lidmi je to téměř kriminální čin," řekl serveru ScrippsNews v USA naturalizovaný Mexičan Ernesto Beltrán, který byl do Spojených států propašován v kufru cadillacu.
