Setkání kosovských Albánců a Srbů ve Vídni pokračuje druhým dnem. Ten první žádné převratné úspěchy nepřinesl, ale podle hodnocení nejmenovaného úředníka účastnícího se jednání by se dalo soudit, že vše probíhá podle očekávání.
"Jde to docela dobře. Na zemi není žádná krev a místnost ještě nikdo neopustil. Samozřejmě, že určité neshody tu jsou, ale to není žádné překvapení," zhodnotil včerejší den.
Delegace se v rakouské metropoli sešly, aby projednaly další osud problematické jihosrbské provincie Kosovo. Zatímco kosovští Albánci vidí budoucnost Kosova v samostatnosti, srbská menšina v zemi podporovaná Bělehradem odtržení od Srbska odmítá.
Rozhovory začínají ve Vídni
Zahájení rozhovorů bylo po smrti kosovského prezidenta Ibrahima Rugovy o několik týdnů odloženo. Nakonec k jednání přece jen dochází. Ve Vídni se však představí delegace poradců a "druhořadých" politiků, nad kterými bude bdít zástupce hlavního vyjednávače OSN Marttiho Ahtisaariho Albert Rohan.
"Snažíme se přivést strany k jednání a očekáváme konkrétní výsledky," prohlásil diplomat blízký Ahtisaarimu.
Kosovo zůstává evropským problémem
Dvoumilionová provincie, nacházející se již osmým rokem pod správou OSN, je nejbolavějším místem Evropy a největším problémem mezinárodní diplomacie. Kontaktní skupina pro Kosovo chce rozhodnutí dosáhnout do roka. Její představitelé Bělehrad žádají, aby si uvědomil, že výsledek musí být pro kosovské Albánce akceptovatelný. Srbsko však považuje Kosovo za kolébku svojí kultury a dějin a výměnou za nezávislost nabízí pouze širší autonomii vzpurné provincie.
Dvouletá války srbských ozbrojených sil s albánskými separatistickými rebely však odhodlání Albánců k ústupkům otupila. Vyvraždění deseti tisíc Albánců a vyhnání dalších tisíců je jasným příkladem toho, že společné soužití Albánců a Srbů v jednom státě je téměř nemožné.
Nezávislost je jediným řešením
Podobně vidí celou situaci západní diplomaté. Nezávislost Kosova je téměř jistá i přes odmítavý postoj Bělehradu, který oddělení Kosova od Srbska považuje za porušení mezinárodního práva.
"Není žádným tajemstvím, že jediným přáním obyvatel Kosova je nezávislost," prohlásil politický ředitel britského ministerstva zahraniční John Sawers.
Vyjednávač a bývalý finský prezident Martti Ahtisaari, který byl do funkce jmenován loni v listopadu generálním tajemníkem OSN, chce výsledků v jednání dosáhnout rychle. "Nechce jen diskutovat o tom, které normy je třeba prosadit," prohlásil.
Jednat je třeba rychle
Frustrace kosovských Albánců z politického i ekonomického vakua v zemi se neustále stupňuje a vyvolává sporadické útoky proti Srbům i jednotkám KFOR. Západ proto hodlá dosáhnout výsledku v jednáních již v tomto roce.
Kosovo by se tak mělo stát nezávislým státem dbajícím na rovné postavení srbské menšiny v zemi. Garanci nad nejmladším evropským státem převezme Evropská unie a v rámci udržení bezpečnosti by mělo dojít k prodloužení mandátu mise KFOR pod velením NATO.
Generální tajemník OSN Kofi Annan však poukazuje na to, že provincie v požadavcích na bezpečnost menšin zaostává a v zemi bují korupce. Kosovské vůdce proto vyzval, aby své úsilí o dosažení pokroku při naplňování těchto požadavků zintenzivnili.
