Washington - Američané si připomínají osmé výročí útoků v New Yorku a Washingtonu, při kterých zemřelo včetně 19 únosců a 24 pohřešovaných 3017 lidí. Vzpomínka na největší teroristický čin historie však v USA pomalu bledne. Lidé mají nyní jiné starosti a v Bílém domě nového prezidenta.
I kdyby bývali chtěli občané USA na tyto okamžiky zapomenout, za republikána George W. Bushe a jeho viceprezidentské nemesis Dicka Cheneyho to nebylo možné.
Bush na válkách v Afghánistánu a Iráku a boji s Al-Káidou postavil své prezidentství a nebezpečí dalšího teroristického útoku v myslích Američanů živil nejen Bílý dům, ale během loňské prezidentské kampaně ještě také republikánský kandidát John McCain.
Demokraté u moci, USA je v bezpečí
Platí totiž, že pokud je národ v nebezpečí, jdou republikáni nahoru, což v průběhu boje o prezidentské křeslo poněkud neobratně v narážce na jedenácté září přiznal i McCainův poradce Charlie Black.
Už během kampaně musel McCain částečně zapomenout na Irák a Afghánistán a přetočit kormidlo směrem k ekonomice, která se stala i kvůli celosvětové krizi nakonec jejím hlavním tématem. A po volbách se Američané vrátili ke svým domácím problémům definitivně a konflikty za oceánem je zajímají stále méně.
Hádají se teď o rostoucí deficity, vysokou nezaměstnanost a zejména reformu zdravotnického systému, kvůli které je Obamovi nadáváno jak do socialistů, tak do hitlerů. Debata o terorismu ustoupila do pozadí.
Jediným vrcholným politikem, který se jí snaží křísit, zůstává stále aktivní Dick Cheney, podle kterého USA hrozí další útok podobný 11. 9. a Obama Američany svými kroky ohrožuje.
Ne spravedlivé válce
Ať už má Cheney správné informace, či nikoli, Spojené státy se nyní prostě dívají jinam. Podle průzkumu televize CBS zveřejněného tento týden podporuje Obamův plán na zvýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu pouze 25 procent Američanů, o čtrnáct procent méně než v dubnu. Snížit jejich počet si naopak přeje 41 procent dotázaných, v dubnu to bylo 33 procent.
Afghánistán byl přitom tou "spravedlivou válkou" s terorismem, válkou, která měla USA pomstít za události v New Yorku a Washingtonu a zajistit, aby se neopakovaly. Válkou nikoli proti diktátorovi Saddámu Husajnovi, který - jak se ukázalo - neměl nic společného s celosvětovým terorismem ani se zbraněmi hromadného ničení, ale na potření samotného vedení teroristické sítě Al-Káida.
Situace v Afghánistánu se však od začátku okupace zhoršuje, Usáma Bin Ládin je kdovíkde, a místo boje s maniakálními teroristy s dlouhými prsty jsou Spojené státy zataženy do regionální a vzdálené občanské války zkorumpovaných afghánských politiků se soukromými armádami proti polovzdělaným islamistickým ozbrojencům z Talibanu, jejichž ruka dosáhne maximálně do sousedního Pákistánu.
A místo potření teroristické organizace se mluví o vybudování afghánského národa, což může sice působit vznešeně, ale je to běh na dlouhou trať a vůbec není jisté, že to jde pod vojenskou okupací a že o to běžní Afghánci stojí.
Úder podpoře Američanů pro další přítomnost v zemi zasadily i nynější afghánské prezidentské volby, které provázejí nařčení z podvodů velkého rozsahu.
Do New Yorku už ne
Jedenácté září samozřejmě zůstává pro Američany do značné míry domácím tématem, jejich pozornost je však nyní napřena k otázkám, které je bezprostředně pálí více. Přestože to bylo právě letos, co se stalo jedenácté září státním svátkem.
A páteční program nového obyvatele Bílého domu?
Podle několika vět, které o něm prozradil tiskový mluvčí Robert Gibbs, se Obama setká s rodinami obětí teroristických útoků a promluví u Pentagonu.
Do New Yorku, kde se loni objevil po boku svého rivala Johna McCaina, už letos nepojede.
