Tokio - Zdravotní sestra Janti Kartinová z Jakarty opustila svou rodinu v Indonésii a přidala se k dalším 200 zdravotnicím mířícím do Japonska, které má zoufalý nedostatek pracovníků v nemocnicích a domech pro seniory.
Indonéské sestřičky čekají lekce japonštiny a rekvalifikační kurzy, které je připraví na nové pracovní podmínky.
Řízená migrace je jedním z postupů, jak se Japonsko snaží vypořádat s problémem, který by mohl zničit tamější ekonomiku: s nejrychleji stárnoucí populací světa.
Desetina obyvatel možná budou cizinci
"Japonsko je první vyspělou zemí světa, která čelí této populační krizi," říká bývalý vedoucí imigračního oddělení v metropoli Tokiu Hidenori Sakanaka, který nyní vede organizaci hledající řešení problémů souvisejících se stárnutím populace.
Předpokládá se, že více než čtvrtina Japonců bude do roku 2015 starších 65 let, což bude znamenat vážnou ekonomickou hrozbu - pokles počtu lidí v produktivním věku může vést k propadu HDP.
Vládní statistiky a odhady ukazují, že během deseti let bude v Japonsku o osm milionů lidí méně chodit do zaměstnání.
Vládní politici vnímají řízenou migraci jako jedno z možných řešení. Pokud projdou nezbytné zákony, mohly by zcela změnit zemi dosud nedůvěřivou k cizincům. Premiér Jasuo Fukuda představil radikální návrh, podle něhož by během padesáti let měli imigranti tvořit 10 procent japonské populace.
Nedůvěra k přistěhovalcům
"Nemyslím si, že by existovala jiná cesta než přijetí přistěhovalců," souhlasí Hidenori Sakanaka.
Už nyní je však záměr lákat přistěhovalce mnohými považován pro poměrně homogenní společnost za riskantní.
V současné době například někteří majitelé domů odmítají pronajmout své byty cizincům a jen málo zaměstnavatelů nabízí přistěhovalcům práci za stejných podmínek jako rodilým Japoncům.
Prozatím žijí ve skoro 128milionové zemi méně než dvě procenta lidí, kteří se narodili mimo Japonsko.
Vedoucí ekonom investiční banky Goldman Sachs v Tokiu Tetsufumi Jamakawa však věří, že by imigrace společně se snahou přilákat do zaměstnání více žen a starších lidí mohla situaci zlepšit. "Myslím, že je správné nyní začít uvažovat o takových opatřeních," říká. "Úpadek je na dohled."
Úskalí migrace
Indonéské zdravotní sestry patří k poslední vlně řízené migrace. Úředníci doufají, že budou čelit menšímu počtu problémů než jejich předchůdci.
Více než 300 tisíc brazilských přistěhovalců japonského původu před časem zachraňovalo automobilový a elektrotechnický průmysl. Na jejich příchodu vydělala i Brazílie, protože imigranti domů posílali miliony dolarů.
Protože šlo o potomky Japonců, kteří na začátku 20. století vyrazili hledat štěstí do Jižní Ameriky, japonská vláda přistěhovalce nezvýhodňovala - věřila, že jejich japonský původ jim příchod do země usnadní.
Jenže přišly problémy. Přistěhovalci si stěžovali na diskriminaci či nedostatek škol pro své děti, které mnohdy hovořily jen portugalsky. Jejich japonským sousedům naopak vadily časté noční mejdany nebo to, že se imigranti nepřizpůsobili japonským zvyklostem a pravidlům: například netřídili odpad.
"Prostě jen přišli, a nikdo jim nepomohl. Lidé cizince začali obviňovat z problémů, přestože to bylo Japonsko samo, kdo si je pozval, ale neudělal pro ně nic," říká poslanec vládnoucí Liberálně demokratické strany (LDP) Hirohiko Nakamura.
Japonsky za půl roku? Takřka nemožné
A mnozí tvrdí, že i poslední vlně přistěhovalců včetně indonéských sester vláda připravila příliš mnoho překážek.
Indonéské zdravotnice před sebou mají jen šestiměsíční jazykový kurz a poté už by měly nastoupit do zaměstnání na plný úvazek. Následovat bude práce na postu asistentek a těžké zkoušky. Pokud neuspějí, pošlou je Japonci zpět do Indonésie.
Vládní poslanec zabývající se imigračními zákony Nakamura je optimista a poukazuje na některé další přistěhovalce, kteří se v Japonsku usadili. "Podívejte se třeba na mongolské zápasníky v sumu, jak umějí dobře japonsky," říká.
Ale bývalý vedoucí imigračního oddělení Sakanaka se obává, že asimilace indonéských sester může kvůli příliš přísným nařízením a obtížnosti japonštiny skončit fiaskem.
"Podle mě se systém ukáže neprůchodným. Skoro nikdo neudělá zkoušky a zdravotnice budou poslány domů," předpokládá a navrhuje, aby vláda zvala mladší cizince, kteří by dostali úplné jazykové školení ještě v době, než začnou pracovat.
V jiných směrech je však Sakanaka optimistou. Stejně jako další oslovení si myslí, že v Japonsku v poslední době ubývá obviňování z diskriminace cizinců.
"Určitě přichází čas, kdy Japonci začnou přistěhovalce lépe přijímat," říká ekonom z Goldman Sachs Tetsufumi Jamakawa. "Nesouhlasím s tvrzeními, že v Japonsku je příliš dlouho homogenní populace a že země nedokáže přijmout nikoho zvenčí," dodává.
Východ Asie patří k nejrychleji se měnícím částem světa. Jak se ekonomický vzestup dotkl obyčejných lidí? Čtěte speciál Aktuálně.cz:
| PROMĚNY VÝCHODOASIJSKÉ SPOLEČNOSTI |
