Tokio - Za takové město by se nemuseli stydět ani v Hollywoodu. Stojí na uměle vytvořeném ostrově o průměru tří kilometrů, který plave kdesi v Pacifiku.
Ve středu obřího "voru" se k nebi tyčí 1000 metrů vysoká věž ve tvaru lilie. Mimochodem - nejvyšší budova světa.
Ve "stonku" lilie se ve speciálních sklenících na 350 hektarech pěstuje zelenina, v jejím "květu" jsou byty a kanceláře pro 30 tisíc lidí. Dalších 20 tisíc obyvatel ostrova žije ve speciálních domech na pobřeží.
To, co zní jako science fiction, chtějí Japonci přeměnit v realitu.
Autor návrhu, japonský stavební koncern Shimizu s obratem 16 miliard eur ročně, hodlá do projektu zapojit vědce z nejlepších univerzit. Jednoho mocného spojence už získal: Nomuru, největší investiční banku v Japonsku.
"Očekává se, že projekt zláká řadu největších japonských technologických skupin," uvedla americká televizní stanice Fox News. "Výzkumné práce na univerzitách a v inženýrských společnostech už začaly."
Novodobá Noemova archa
Ostrov, přezdívaný též "Zelený vor", mnozí přirovnávají k biblické Noemově arše. I on má totiž zachránit lidstvo před obří potopou. Lépe řečeno - před vzestupem hladiny moří v důsledku globálního oteplování.
"Obyvatelé ostrova budou žít a růst v souladu s přírodou, jako skutečná součást ekosystému," vysvětlují na internetových stránkách architekti a inženýři Shimizu.
"Dokážeme vyrobit město, které - tak jako každá rostlina - tyto principy ztělesňuje."
Plovoucí město budoucnosti se má lilii podobat nejen svým zevnějškem. Mimo jiné má absorbovat víc CO2, než kolik ho vyprodukuje.
A jak toho chtějí Japonci dosáhnout?
Jednoduše. Tím, že má ostrov "jen" 3000 metrů v průměru, se výrazně zkrátí vzdálenosti. Všechny potřebné plodiny se budou pěstovat na místě, odpadne tudíž potřeba potraviny dovážet.
Chodit se bude pěšky, s auty autoři projektu nepočítají.
Ostrov šťastných
Skleníkové plyny nemají do ovzduší unikat ani při vytápění či výrobě elektřiny.
Ostrov bude plout v oblasti rovníku. Ve výšce 700 až 1000 metrů nad mořem, kde má bydlet většina jeho obyvatel, je po celý rok příjemná teplota mezi 26 a 28 stupni. Topit se tedy nemusí.
Energii by měl futuristický ekoostrov získávat ze solárních panelů, termálních zdrojů, využitím větru a vlnobití.
Všechen odpad, který se tu vyrobí, se přímo na Zeleném voru zrecykluje.
V uměle vybudovaných ostrovních lagunách při úpatí liliovité budovy budou žít ryby a korýši. Projekt počítá i s 85 hektary lesů, polí a luk s pasoucím se dobytkem, poletujícími motýli a ptáky.
Lidé tu mají žít jinak, než jsou zvyklí. "Bydlení na tomto ostrově bude zvyšovat index štěstí, nikoliv index hmotného blahobytu," zdůrazňují na internetu autoři projektu.
Unikátní postup i materiál
Japonci mají do detailů promyšlené i to, z čeho a jak plovoucí ekoostrov postaví.
Základy by se svou strukturou měly podobat včelím plástům. Tvořit je budou betonové roury naplněné vodou a vzduchem.
Obytnou věž, ostrovní dominantu, chtějí architekti vyrobit z magnesia. Hlavně kvůli nízké váze.
"Tento kov je o třetinu lehčí než hliník a ve třicátých letech se s oblibou využíval v německém leteckém průmyslu," píše německý list Die Welt. "Při stavbě tak obrovské struktury však zatím magnesium nikdo nepoužil."
A stavební postup? I ten má být podle Japonců unikátní. Zjednodušeně řečeno: gigantická obytná lilie neporoste při stavbě nahoru, ale dolů.
Když stavitelé dokončí jedno patro, spustí jej do moře. S dalším patrem udělají totéž. Teprve až bude hotová i svrchní část věže, vyzvednou celou lilii nad mořskou hladinu.
První zájemci
Že nejde o pustou utopii, dokládají zájemci, kteří se Japoncům v souvislosti s projektem koncernu Shimizu hlásí. Podle deníku Die Welt jde minimálně o dva ostrovní státy z Tichomoří.
Nadšený byl prý hlavně Anote Tong, prezident státu Kiribati, jehož 100 tisíc obyvatel žije na 33 atolech v jižním Pacifiku.
Většina obyvatel Kiribati bydlí metr až dva nad mořskou hladinou. Pokud voda v důsledku globálního oteplování stoupne, budou si muset hledat nový domov. Část někdejšího území státu je neobyvatelná již teď.
Už v roce 2008 požádala tamní vláda Austrálii a Nový Zéland, aby přijaly lidi, kteří přijdou kvůli vodě na Kiribati o střechu nad hlavou. Japonský Zelený vor je pro prezidenta Tonga další z možností, jak zachránit jeden z národů Mikronésie.
Podle něj je to dokonce lepší nápad, než přesunout ostrovany na pevninu.
Projektové "mouchy"
I na první pohled dokonale promyšlený projekt má ale "mouchy". Jednou z nich jsou rozmary počasí, které budou komplikovat nejen případnou stavbu, ale i život na umělém ostrově.
Přestože se v návrhu počítá s nejrůznějšími systémy včasného varování včetně monitorování tajfunů, právě bouře s rychlostí kolem 250 kilometrů v hodině výškové budovy ohrožují.
Výjimkou by nebyla ani obytná "lilie" na Zeleném voru. Právě proto má ostrov plout výhradně v oblastech, kde je nebezpečí hurikánů a tajfunů minimální.
Japonské ambice však může zmařit ještě jedna, ne zrovna nedůležitá věc: peníze.
Do projektu sice vstoupila Nomura, to ale neznamená, že chce nákladnou stavbu sama financovat. Banka před týdnem pouze přislíbila, že koncernu Shimizu pomůže najít partnery a investory.
Ve společnosti Shimizu jsou nicméně všichni přesvědčeni, že se nejpozději v roce 2050 začne stavět. "Ostrovní město vznikne," tvrdí šéf projektu Masajuki Takejuči.
Když návrh popisoval novinářům, vzpomínal, jak v roce 2008 představoval model umělého plovoucího ostrova poprvé. "Mnozí byli tou myšlenkou nadšení, mnozí ji považovali za nerealistickou. Ale nikdo se nám nevysmál," říká.