Tokio - Japonci rozeberou Kjótokumar - loď, která se stala symbolem předloňského zemětřesení a následné vlny tsunami.

Velká voda plavidlo zanesla 750 metrů do vnitrozemí a obyvatelé země vycházejícího slunce od té doby řešili, zda 330tunový vrak zachovat jako památník katastrofy, nebo ne. 

Občané 73tisícového města Kesennuma však nakonec v referendu rozhodli, že rybářskou loď u svých domů nechtějí. "Je to jenom neustálá připomínka té hrozné katastrofy," popsala své pocity dvaasedmdesátiletá Jošimi Abeová. "Když kolem ní každé ráno procházím, bolí mě u srdce."

Podle serveru Japan Today hlasovalo pro rozebrání vraku 68 procent voličů.

Bílo-modré rybářské plavidlo s nápisem "Bezpečnost především" nad kapitánským můstkem u frekventované silnice nelze přehlédnout. "Působí jako pěst na oko," řekla agentuře Reuters Ajaka Hatakejamová, která měla jen několik metrů od místa, kde skončil Kjótokumar, řeznictví.

O osudu lodi ve městě kolují legendy. Podle jedné z nich byla posádka nucena zůstat na palubě a sledovat, jak jejich plavidlo devastuje rodinné domy a obchody v Kesennumu. "Slyšeli jsme, že je plná paliva, a báli se, že každou chvíli exploduje," vzpomíná Hatakejamová.

Kjótokumar nebyl jediný. V centru obchodu skončily desítky dalších, menších lodí.

Zruinovaný region

Zpráva o likvidaci 60metrového symbolu neštěstí navíc přichází v době, kdy média plní stále nové a nové zprávy ze zdevastované jaderné elektrárny Fukušima. Ty poslední se týkají závažných úniků vody kontaminované při ochlazování poškozených reaktorů.

Do likvidace nejhorší jaderné katastrofy od výbuchu Černobylu už se sice vložil stát, hodnoty radiace jsou přesto rekordní. Jedna z nevyspělejších ekonomik světa je závislá na uhelných a plynových elektrárnách, energetičtí giganti už třetím rokem krvácejí.

Jaderná havárie ve Fukušimě fatálně poškodila také tamní rybolov. Míra ozáření ryb a mořských plodů přesáhla i nově stanovený limit 100 becquerelů na kilogram. "Ze současných údajů vyplývá, že rybáři v roce 2011 přišli o 2,6 miliardy dolarů (téměř 51 miliard korun) a o rok později o další miliardu," řekl televizi Al-Džazíra Šunsuke Managi z Univerzity v Tohoku.

Ryby a mořské plody jsou přitom významnou japonskou exportní surovinou. Vývoz tohoto artiklu tvoří třináct procent vývozu a ztráty ve výši stovek tisíc dolarů zaznamenali i rybáři z opačného konce země. Zákazníci se teď potravin z Japonska bojí.

Úskalí zmražení půdy

Jméno Fukušima je jadernou havárií na dlouho poznamenáno a neprodejnými se staly i potraviny, které kontaminovány vůbec nebyly.

Elektrárenský gigant Tepco (Tokyo Electric Power Company) se po neštěstí v březnu roku 2011 dopustil celé řady závažných chyb a vláda byla po více než dvou letech od neštěstí nucena převzít zodpovědnost.

Také její nákladný plán na zmražení půdy kolem kontejnerů, z nichž kontaminovaná voda uniká, je však podrobován kritice.

"Nejde jen o to, že takový postup nikdy nebyl vyzkoušen, taková bariéra navíc bude zranitelná vůči možným výpadkům elektřiny či dalším zemětřesením," řekl Al-Džazíře expert na jadernou bezpečnost M. V. Ramana z Princetonské university.

Od zemětřesení už oblast v okolí Fukušimy zasáhlo více než 900 následných otřesů. Neštěstí, jež Japonsko postihlo 11. března 2011, si vyžádalo téměř 19 000 obětí na životech, další desítky tisíc lidí přišly o střechu nad hlavou.