Podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova má Kiskova strana potenciál, bude ale hodně záležet na domluvě s dalšími názorově blízkými uskupeními.
Za lidi by podle Mesežnikova mohlo vytvořit koalici s dalším subjekty už po příštích parlamentních volbách, které by se měly konat příští rok na přelomu února a března. "To by se mohlo povést aspoň s několika stranami. Po volbách by bylo potřeba, aby vznikla středopravá koalice, která by měla většinu v parlamentu. A to jsou celkem realistická očekávání," řekl pro deník Aktuálně.cz Mesežnikov.
Odkazuje se i na nejčerstvější průzkumy, podle kterých má nové uskupení šanci stát se relevantním politickým soupeřem. Podle průzkumu agentury AKO z konce května by stranu volilo 6,2 procenta voličů, což je dostačující pro vstup do parlamentu.
Červnový průzkum agentury Focus se pro Kiskovu partaj jeví pozitivněji: hlas by jí dalo 10,8 procenta voličů.
Podle Mesežnikova není cílem slovenského exprezidenta štěpit politické síly. "Kiska nemá jen ambici stát se silným hráčem, ale také přispět ke sjednocení. Smyslem jeho iniciativy tak není tříštění sil, ale vytvoření podmínek ke spojení s ostatními stranami," domnívá se.
Do koalice by rád i Most
Strany, s kterými by se ta Kiskova mohla do voleb nebo po volbách spojit, je podle politologa hned několik - Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) nebo neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a strany Spolu a Progresivní Slovensko. Sám Kiska v pondělí mluvil i o největší opoziční straně Svoboda a solidarita (SaS).
"V úvahu ale přichází například také Most-Híd, který je v současnosti v koalici (spolu se stranami Směr-SD a SNS - pozn. red.). Nepředpokládám, že by se dostal do parlamentu, ale kdyby ano, tak by se k nim rád přidal," odhaduje Mesežnikov šance strany hájící mimo jiné zájmy maďarské menšiny.
Kiska na pondělní tiskové konferenci řekl, že je potřeba zabránit tomu, aby se po volbách znovu chopil moci Směr-SD. S jejím předsedou a bývalým premiérem Robertem Ficem měl jako prezident vyostřené vztahy.
"Budeme čelit velké výzvě. Směr je připravený vládnout s Kotlebou, případně s Harabinem," řekl na adresu předsedy krajně pravicové strany LSNS, respektive bývalého extremistického kandidáta na prezidenta. "Chtějí vládnout a udělají všechno pro to, aby vládli znovu," dodal Kiska.
Kvalitní tým
Ten bude podle slovenského politologa hledat voliče hlavně mezi svými dlouhodobými podporovateli. "Budou to lidé, kteří Kisku volili už v prezidentských volbách, zůstali na jeho straně i přes všechny diskreditační kampaně a chtějí, aby zůstal v politice," říká Mesežnikov.
Podle něj má bývalá hlava Slovenska šanci uspět také díky lidem, které si do strany přizvala. Jsou mezi nimi například bývalá europoslankyně Jana Žitňanská, Kiskův někdejší poradce pro vnitřní politiku Michal Luciak nebo někdejší státní tajemnice ministerstva spravedlnosti Márie Kolíková. K politickému subjektu se přidal také organizátor iniciativy Za slušné Slovensko Juraj Šeliga, který organizoval protesty v souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, či primátor Nitry Marek Hattas.
"Jsou tam lidé na zahraniční a bezpečnostní politiku, lidé ze samosprávy, z mediální komunikace, z oblasti sociální politiky. Je to dobrý tým. To složení může lidi oslovit," myslí si expert.
Kiska, po kterém v sobotu přebrala prezidentský mandát Zuzana Čaputová, původně plánoval, že se z politiky stáhne. Ani prezidentskou funkci znovu neobhajoval. Názor ale začal měnit po loňské vraždě investigativního reportéra Kuciaka. Nakonec letos v dubnu oznámil, že chce po odchodu z čela státu založit novou stranu.
