"Potřebujeme vrátit Slovensko zpět lidem." Kiska představil svou novou stranu

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 17. 6. 2019 16:05
Nová strana bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisky, kterého v sobotu vystřídala v úřadě Zuzana Čaputová, nebude stranou jednoho člověka, ale týmem, který má být tím nejlepším pro Slovensko. Kiska to oznámil v pondělí na tiskové konferenci. "Před pár měsíci jsem oznámil, že až skončím jako prezident, představím novou politickou stranu. Strana Za ľudí (Za lidi) není strana jednoho člověka, ale je nejlepším týmem pro Slovensko a dnes tu představuji jeho jádro," řekl Kiska.
Jsme naštvaní, jsme zklamaní. Toto je nejlepší tým pro Slovensko, představil Andrej Kiska svoji politickou stranu. | Video: FCB Andrej Kiska

"Jsme rozzlobení, jsme zklamaní, ale víme, co je potřeba udělat. A chceme to udělat," dodal Kiska, který také řekl, že s programem nové strany pomáhá bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová.

Program chce Kiska představit až na zářijovém sněmu, už v pondělí ale vyjmenoval hlavní témata, na která se bude partaj soustředit. Za prioritu označil kvalitní a dostupné zdravotnictví pro každého. Zlepšit chce také stav školství a životního prostředí, problém vidí například v masovém kácení stromů nebo používání jednorázových plastů.

"Potřebujeme dostat do politiky schopné lidi. Potřebujeme vrátit Slovensko zpět lidem," dodal Kiska.

Na začátku tiskové konference ještě před Kiskovým projevem promluvil sedmnáctiletý aktivista Marek Mach, který upozornil na problém korupce na Slovensku. "Situace už došla do momentu, kdy cítím potřebu vyjádřit podporu slušné prodemokratické zemi," prohlásil Mach. 

Kiska na brífinku představil také nové členy strany, mezi nimi bývalou europoslankyni Janu Žitňanskou, svého někdejšího poradce pro vnitřní politiku Michala Luciaka nebo někdejší státní tajemnici ministerstva spravedlnosti Márii Kolíkovou. Do strany vstoupil také Juraj Šeliga, který stál v čele iniciativy Za slušné Slovensko, jež organizovala protesty po vraždě slovenského reportéra Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. 

Podle červnového průzkumu agentury Focus by Kiskovu stranu volilo 6,2 procenta lidí.

Kiska se na tiskové konferenci také vymezil vůči vládní straně Směr-sociální demokracie, s jejímž předsedou a někdejším premiérem Robertem Ficem měl vyostřené vztahy. Za partnery nového politického subjektu označil největší opoziční strany Svoboda a solidarita (SaS), Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), jakož i neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí či dvojici stran Progresivní Slovensko a Spolu, které v koalici vyhrály na Slovensku květnové eurovolby.

Video: Slovensko má první ženu v čele státu, Čaputová se ujala úřadu

Slovensko má první ženu v čele státu, Čaputová se ujala úřadu | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
Další zprávy