Zkušenosti s vysvobozováním rukojmích silou mají Izraelci dobré i špatné. Některé operace byly úspěšné, jiné ztroskotaly, v řadě případů i přes deklarovanou neústupnost vůči teroristům Izrael přistoupil na jejich podmínku a výměnu vězňů.
Poslední záchranná akce je stará 12 let
Osvobození rukojmího samozřejmě komplikuje fakt, že není přesně známo místo, kde se nachází. Není tak možné akci dopředu do detailů naplánovat a existuje větší riziko neúspěchu.
Infobox
ÚNOS GILADA ŠALITA
Neděle 25. června
Palestinské komando se pomocí vykopaného tunelu dostalo na izraelské území v blízkosti Gazy a zaútočilo na vojenské stanoviště. Při přestřelce přišli o život přišli dva izraelští vojáci, Gilad Šalit byl unesen.
Pondělí 26. června
Tři palestinské ozbrojené skupiny podmínily poskytnutí informace o Šalitovi propuštěním palestinských žen a dětí do 18 let vězněných v Izraeli. Izraelský premiér Ehud Olmert to odmítl a uvedl do pohotovosti armádu.
Úterý 27. června
Vyjednávání egyptských a francouzských prostředníků o propuštění vojáka ztroskotala. Izraelská armáda uzavřela pásmo Gazy.
Středa 28.června
Izraelská armáda zahájila po půlnoci na jihu pásma Gazy vojenskou operaci Letní déšť s cílem osvobodit Šalita.
Čtvrtek 29. června
Izraelská armáda pozatýkala místopředsedu a osm ministrů palestinské vlády hnutí Hamas.
Pátek 30. června
Egyptský prezident Husní Mubarak oznámil, že Hamas za určitých podmínek vojáka propustí. Izrael zatím nabídku odmítl.
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje tvrdí, že Izraelci vyčkávají na zprávy svých palestinských informátorů. Často je využívají při vzdušných úderech proti členům Hamasu, Islámského džihádu a dalších palestinských organizací.
Poslední záchrannou operaci provedla speciální izraelská jednotka před dvanácti lety, když se pokusila vysvobodit devatenáctiletého vojáka Nachšona Waxmana.
Po několika dnech čekání zjistila, kde ho únosci drží, ale nepodařilo se je překvapit a rychle odzbrojit. Tři únosci sice přišli o život, ale ještě před tím stihli vojáka zastřelit.
Izraelci stupňují psychologický tlak
Opakování takového dramatu se Izrael snaží vyhnout. Izraelci vytvářejí psychologický tlak na palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, aby se se zasadil o propuštění Šalita. Tlak stupňují přerušováním dodávek elektřiny a vody.
Výměnu vězňů premiér Ehud Olmert odmítá, nechce ukázat slabost. Ozbrojenci Hamasu ale nechtějí vydat vojáky, aniž by získali od Izraele jakýkoliv ústupek.
Kvůli obavám z únosů a následných vydírání izraelská vláda s výjimkou mimořádných případů nepovoluje židovským občanům Izraele, aby sami cestovali do Gazy nebo na západní břeh Jordánu.
Zvláště po incidentu z roku 2000, kdy dvojice izraelských vojáků omylem vjela do centra Ramalláhu a srotivší se dav je ubil k smrti.
To je výrazná změna oproti minulosti, protože až do vypuknutí první intifády v roce 1988 Izraelci běžně jezdili do palestinských měst, a to především za levnými nákupy.
Ariel Šaron ustoupil
Pro Izrael je jěště horší situce, kdy je některý z jeho občanů nebo vojáků držen v jiné arabské zemi. Tam je obtížnější vojensky zasáhnout.
Proto před dvěma roky izraelský premiér Ariel Šaron souhlasil s výměnou obchodníka Elhanana Tannenbauma, zadržovaného Hizballáhem v Libanonu, za několik desítek palestinských a libanonských vězňů.
Část Izraelců Šarona kritizovala za to, že tímto krokem podnítil další únosy, protože nepřátelská strana v tom bude vidět klíč k propuštění dalších vězňů.
Zmizelý pilot
Legendou se stal případ pilota Rona Arada, který byl v říjnu 1986 zajat v Libanonu. Jeho stopa se později ztratila a Izraelci se nezvdávají naděje, že je stále naživu a zadržován zřejmě v Íránu.
Další voják Guy Heyer záhadně zmizel v roce 1997 poblíž izraelsko-syrské hranice. Není známo, je-li mrtev nebo někde v zajetí.
V Libanonu se v době tamní občanské války ocitlo v zajetí různých ozbrojených skupin mnoho občanů západních zemí. Šíitší extremisté dokonce unesli v roce 1984 šéfa místní pobočky americké CIA Williama Buckleye.
Američanům se nepodařio vyjednat jeho propuštění, po skončení války únosci vrátili pouze bednu s jeho pozůstatky.
V počtu únosů vede Irák
V současné době je zemí s nejvyšším počtem únosů Irák. Někteří zadržení mají štěstí a vrátí se, například když cizí vlády zaplatí výkupné. Nejfanatičtější skupiny jako například irácká Al-Káida ale obvykle život rukojmích neušetří.
Nedělní zadržení izraelského vojáka ozbrojenci Hamasu je zjevně inspirováno taktikou, kterou používali k prosazení svých zájmů dříve libanonští a dnes iráčtí únosci.
