Pozemky spolu sousedí a nacházejí se severovýchodně od města Ramalláh na Západním břehu Jordánu, kde sídlí Západem podporovaná palestinská samospráva. Tím, že je izraelská vláda prohlásila za státní pozemky, umožnila jejich pronájem Izraelcům a zakázala soukromé vlastnictví Palestinců.
Zábor půdy izraelské úřady podle AP schválily koncem června. Předtím v březnu schválily zabrání osmi kilometrů čtverečních na Západním břehu Jordánu a 2,6 kilometru čtverečního v únoru.
Rozhodnutí zabrat další půdu, kterou Palestinci chtějí pro svůj budoucí stát, pravděpodobně zvýší napětí na Západním břehu Jordánu, kde od začátku izraelské ofenzivy proti Hamásu v Pásmu Gazy stoupl počet izraelských razií a přestřelek s palestinskými ozbrojenci.
Palestinci chtějí mít vlastní stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl a nyní tam vládne Hamás, který Izrael, USA i EU pokládají za teroristickou skupinu. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje. Proti Hamásu vede židovský stát od loňského října v Pásmu Gazy válku.
Většina zemí světa a Palestinci považují výstavbu židovských osad za nelegální z pohledu mezinárodního práva a překážku na cestě k míru. Nyní na okupovaném Západním břehu Jordánu žije podle odhadů více než půl milionu židovských osadníků, kteří mají izraelské občanství. Tři miliony Palestinců na Západním břehu přitom čelí zdánlivě nekončící vojenské okupaci. Palestinská autonomie, která spravuje části Západního břehu, podle agentury AP nesmí působit na 60 procentech tohoto území, kde se nachází osady. Ty přitom územně tříští oblast, v níž chtějí mít Palestinci budoucí stát. Izrael argumentuje tím, že osidluje území, k němuž jeho národ vážou biblické, historické a politické vazby.
