"Pro italské rodiny je to v podstatě existenční krize," vysvětluje pro deník Financial Times Clive Black, analytik z investiční společnosti Shore Capital.
Letos v dubnu byly těstoviny v Itálii o 17 procent dražší ve srovnání s loňským rokem. Situace se o moc nezlepšila ani v květnu, kdy byly ceny stále o 14 procent vyšší. Nyní kilogram těstovin v zemi stojí okolo 2,13 eura, což je v přepočtu asi 50 korun. Průměrný Ital každý rok spotřebuje 23 kilogramů této potraviny.
Podobná situace panuje i v dalších členských státech Evropské unie, například v Česku jsou těstoviny dražší dokonce o více než 25 procent, podobně jako v Maďarsku nebo na Slovensku.
Podle místní spotřebitelské organizace Assoutenti utratí čtyřčlenná italská rodina tento rok za potraviny průměrně o 915 eur více (v přepočtu o 21 600 korun), což představuje nárůst o téměř 12 procent. Z průzkumu společnosti SWG také vychází, že asi třetina Italů navíc omezila své nákupy a téměř polovina nakupuje v diskontních prodejnách, píše stanice ABC News.
Jenže zatímco ceny v obchodech výrazně vzrostly, inflace tak vysoká v Itálii nebyla. A lidé se ptají, jak je to možné. "Meziroční nárůst cen měřený na měsíční bázi je dvakrát vyšší než současná míra inflace," stěžuje si například italská spotřebitelská skupina Codacons a obviňuje výrobce z toho, že ceny neúměrně navyšují.
Týdenní bojkot
Firmy jako Barilla, De Cecco nebo La Molisana ovšem trvají na tom, že důvody jsou různé a ceny jejich těstovin spravedlivé. Za zdražení prý mohou i vyšší výrobní náklady po ruské invazi na Ukrajinu, které se přezdívá obilnice Evropy.
"Těstoviny, které jsou dnes na pultech, byly vyrobeny před několika měsíci z tvrdé pšenice nakoupené za ceny, kdy byly náklady na energie na vrcholu kvůli válce," uvádí se v prohlášení sdružení Unione Italiana Food, které zastupuje italské výrobce potravin.
Ke zdražení těstovin přispěly také vyšší náklady na balení a logistiku, uvedlo sdružení ve svém prohlášení. Za další tři nebo čtyři měsíce by se ceny potravin měly zase snížit, slibuje například Giuseppe Ferro, šéf čtvrtého největšího italského výrobce těstovin La Molisana.
Italům se ale vysvětlení nelíbí a na tento týden svolaly spotřebitelské organizace stávku, respektive bojkot těstovin. Od minulého čtvrtka až do pátku 30. června organizace vyzývá Italy, aby si žádné nekupovali. V oficiálním prohlášení uvedla, že je zvědavá, zda s cenami pohnou přeplněné regály v obchodech.
Lasagne nad kompas
Kvůli vysokým cenám těstovin už před třemi týdny svolal italský ministr hospodářství mimořádnou schůzi. Jednání se zúčastnili výrobci těstovin, zástupci sdružení spotřebitelů a vládní úředníci. Někteří představitelé požadovali zastropování cen těstovin, což se ale nakonec zamítlo, uvádí stanice CNBC.
Situaci navíc řeší i sousední Francie. Tamní ministr financí Bruno Le Maire minulý měsíc pohrozil výrobcům zvýšenými daněmi, pokud nezačnou vyjednávat o snížení cen s prodejci. Několik francouzských firem včetně Panzani v reakci slíbilo, že ceny od 1. července sníží.
Italové už jednodenní bojkot svolali v roce 2007, kdy ceny těstovin vzrostly o 20 procent, připomíná agentura Reuters. "Stávka za těstoviny je symbolická, je výzvou, aby Italové přinesli oběť - obětovali něco, čeho se nemůžeme vzdát, ani když cestujeme do zahraničí," popsal tehdy Carlo Pileri ze spotřebitelské skupiny ADOC.
Vášeň Italů pro těstoviny shrnul italský námořní kapitán Baciccino Parodi ve 14. století, když do svého lodního deníku napsal: "Bez kompasu se obejdu, ale bez lasagní se mi na cestu nechce."
