Itálie se cpe hamburgery, děti jsou nejtlustší v Evropě

Václav Viták
4. 9. 2011 10:35
Italové zapomněli na svoji proslulou a zdravou kuchyni
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Milán - Italové zapomněli na svou světově proslulou zdravou středomořskou kuchyni a přecpávají se levným, příliš kalorickým jídlem z fast foodů.

Nové statistické údaje, které zveřejnil tento týden milánský Institut pro růst a vývoj člověka, ukazují, že v Itálii je kvůli tomuto životnímu stylu více tlustých dětí než v kterékoli jiné evropské zemi.

Celkem 36 procent malých Italů a Italek ve věku do osmi let už trpí nadváhou nebo přímo obezitou. "Vážnost těchto čísel se nesmí podcenit," varuje ředitel tohoto výzkumného ústavu dr. Giovanni Ancarani.

Těm, kdo jsou od dětství obézní, hrozí zvýšené riziko cukrovky, kardiovaskulárních chorob i rakoviny. Ancarani také upozorňuje, že u dospělých není situace lepší. Deset procent z nich je obézních a 35 procent trpí nadváhou.

"To znamená, že 20 milionů dospělých Italů váží více, než by mělo," říká a dodává, že počet lidí s nadváhou se v Itálii každý rok zvyšuje o 0,5 procenta.

"Potřebujeme znovuobjevit své tradice"

Přesný důvod, proč se Italové začali vzdávat své zdravé kuchyně, není zcela znám.

Celému světu se doporučuje, aby přebíral původní italské stravovací návyky, samotná Itálie jako by je však najednou zavrhla.

"Italové jedí stále méně italská jídla a stále více se stravují ve fast foodech," říká praktický lékař Antonello del Vecchio. "Dlouho jsme na rozdíl od severnějších evropských zemí odolávali, teď už to ale přišlo a my vidíme výsledky."

Podle del Vecchia potřebují Italové znovuobjevit své kulinářské tradice a začít opět konzumovat lokální produkty. Problém zhoršuje také nedostatečná fyzická aktivita dětí a dospělých.

"Změny stravovacích a životních návyků způsobily, že u dospělých i u dětí došlo v krátkém čase k nárůstu obezity," vysvětluje profesor Michele Carruba.

Pokud jde o tloušťku, existují v Itálii také regionální rozdíly. Na bohatším severu má problémy s nadváhou asi 23 procent dětí do osmi let. V zaostalejších jižních regionech, například v Campanii, je to však celých 49 procent osmiletých a mladších.

Nadváha je dána obvykle nezdravým životním stylem (ilustrační foto).
Nadváha je dána obvykle nezdravým životním stylem (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Jaké řešení?

Profesor Carruba varuje, že v Itálii by mohlo dojít mezi dětmi a mladistvými k "explozi" obezity. Italské vlády se v posledním desetiletí pokoušely několikrát najít nějaké řešení tohoto problému, který za velké nebezpečí považuje i Evropská unie.

Kabinet premiéra Silvia Berlusconiho již dříve zvažoval například obnovení pravidelného pátečního půstu a také povinné zmenšení porcí ve školních a závodních jídelnách i v nemocnicích.

Největším úskalím pro jakékoli řešení je však ústup Italů od tradičních životních návyků.

Obyvatelé Apeninského poloostrova, stejně jako Španělé a Portugalci houfně opouštějí středomořskou kuchyni, ustupují od zvyku jíst malé porce a na rozdíl od dřívějších dob konzumují stále větší množství živočišných tuků.

K tomu přistupují takové nešvary jako vynechávání snídaní, obědy v rychlém občerstvení a přecpávání se při večeři. V důsledku toho dochází v italské populaci k prudkému nárůstu obezity a tento trend se nedaří zastavit.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rozpočet je nyní ve schodku 305 miliard. Je to méně, než se očekávalo

Schodek státního rozpočtu momentálně činí zhruba 305 miliard korun. Hospodaření státu se tak vyvíjí lépe, než se plánovalo. Na tiskové konferenci po jednání se senátory o daňovém balíčku to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.

"Je menší inkaso příjmů, logicky větší výdaje. Ale ten rozpočet se vyvíjí lépe, než byl schválen. Uvidíme, jak dopadne celý rok," řekl premiér.

Ke konci října činil schodek rozpočtu 274 miliard korun. Příjmy rozpočtu ke konci října meziročně klesly o 42,3 miliardy na 1,18 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61,2 miliardy na 1,02 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 212,1 miliardy na 1,45 bilionu korun. Po říjnových výsledcích ekonomové očekávali, že schodek rozpočtu za celý rok bude 400 až 450 miliard korun. Data o vývoji rozpočtu ke konci listopadu zveřejní ministerstvo financí v úterý 1. prosince.

Zdroj: ČTK
Další zprávy