Reykjavík - V ministerském křesle oficiálně seděl poslední den. Ani to ale Einaru Gudfinnssonovi, islandskému ministru rybolovu, nezabránilo v tom, aby učinil zřejmě nejkontroverznější rozhodnutí ve funkci.
Těsně před tím, než na Islandu padla vláda, výrazně zvýšil kvóty na lov velryb.
V příštích pěti letech smějí islandští velrybáři ulovit 150 plejtváků myšok a 100 plejtváků malých ročně. A to čistě pro komerční účely.
Loni se přitom museli spokojit s mnohem nižší povolenou kvótou: se 40 kusy plejtváka malého.
Souvislosti: Proč velryby páchají sebevraždu?
Reakce na finanční krizi?
"Je-li jedním z posledních kroků v úřadě vykopání hrobu pro stovky silně ohrožených plejtváků, dokazuje to, jak bezmocně jedná současná islandská vláda," reagovala na rozhodnutí kabinetu v Reykjavíku Mezinárodní organizace pro ochranu velryb a delfínů (WDCS).
"Pokud to má být pokus, jak rychle docílit zisk v reakci na světovou finanční krizi, je na místě se zeptat, kde Island najde pro tolik velrybího masa odbytiště," uvedl mluvčí WDCS Nicolas Entrup. "Na Islandu zajisté ne," dodal.
Právě Island zasáhla finanční krize vůbec nejvíc z celé Evropy. Rozpadla se kvůli ní i společná vláda pravicové Strany nezávislosti a sociálních demokratů.
Čtěte více: Islandská vláda se rozpadla. Neustála finanční krizi
Dosavadní ministři velké koalice, včetně Einara Gudfinnssona, smějí provádět jen úřednické úkony.
Islandský finanční systém nečekaně zkolaboval už loni v říjnu. Následoval prudký pokles islandské koruny, nárůst nezaměstnanosti a mohutné protivládní demonstrace.
Japonská karta
Zvýšení islandských kvót ale může souviset i s něčím jiným. Mezinárodní komise pro lov velryb (IWC) totiž právě v těchto dnech vyjednává s Japonskem - další ze zemí, která se vybíjení kytovců odmítá vzdát.
Na stole leží dohoda, podle níž by Japonsko smělo lovit velryby podél svých břehů, zároveň by však omezilo lov v chladných vodách Antarktidy.
Jen v Antarktidě chce Tokio v roce 2009 odchytit skoro tisíc plejtváků, včetně padesáti plejtváků myšok. Oficiálně "pro vědecké účely".
Čtěte více: Japonci vyrazili na velryby, Austrálie je proti
"Zatímco se komise IWC momentálně soustředí na dohadování s Japonci, Norové a Islanďané klidně pokračují ve svých loveckých aktivitách a dál šlapou po platných mezinárodních dohodách," upozorňuje Mezinárodní organizace pro ochranu velryb a delfínů .
Čekání na novou vládu
Velrybářství na Islandu zažilo v minulých letech řadu zvratů.
V roce 1990 Reykjavík lov kytovců zastavil. O třináct let později ale islandští velrybáři začali - kvůli vědě, stejně jako Japonci - znovu chytat plejtváky malé.
Od roku 2006 je tu povolen i komerční lov plejtváka myšok.
Nově nastavené kvóty ale nemusejí mít dlouhého trvání. Volby jsou sice na Islandu naplánované až na květen, odchyt velryb ale může omezit i prozatímní kabinet.
V jeho čele by měla stanout dosavadní ministryně sociálních věcí, sociální demokratka Jóhanna Sigurdaróttir, která se chce opřít hlavně o levicové zelené. A právě ti proti lovu kytovců protestují.
"Nové kvóty jsou aktem hořkosti a sabotáže namířené proti budoucí vládě," domnívá se Arni Finnsson z Islandské asociace pro ochranu přírody (INCA), citovaný britskou BBC.
Kromě ochrany přírody argumentuje levice například tím, že Island kvůli velrybám ztrácí mezinárodní renomé, a do země tak přijíždí mnohem méně turistů než dřív.
