Proč velryby páchají sebevraždu?

Josef Tuček
2. 12. 2008 7:30
Na mělčinách ročně umírají dva tisíce kytovců
Foto: Reuters

Analýza - Proč velryby páchají sebevraždu? Na to mají biologové jednoduchou odpověď: není to sebevražda. Takový jev zvířecí svět nezná.

A proč tedy velryby poměrně často uváznou na pobřeží a zahynou? Na to je odpověď složitější, a vlastně nejistá. Hypotéz je řada, žádná však nevysvětluje úplně všechno. Podle některých jsou za úmrtím kytovců přirozené příčiny, podle jiných za ně může člověk.

Dvě tisícovky kytovců na mělčině

Každoročně na světě zahyne při uváznutí na mělčině kolem dvou tisíc velryb a dalších kytovců, jako třeba delfínů, uvádí Anthony Martin, odborník na velryby z Britského ústavu pro výzkum Antarktidy.

Proč vlastně kytovci, velmi vyspělá zvířata, savci schopní navzájem se dorozumívat na vzdálenost stovek kilometrů pomocí zvukových a ultrazvukových signálů, takhle "hloupě" umřou tím, že sami opustí přirozené mořské prostředí a vplují na smrtící mělčinu?

Ani lumíci neumírají dobrovolně

"Sebevraždu určitě můžeme vyloučit, tu u zvířat nenajdete ani v kritických situacích," říká s jistotou uznávaný přírodovědec Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny v Praze.

Uhynulý kytovec kulohlavec v Senegalu.
Uhynulý kytovec kulohlavec v Senegalu. | Foto: Reuters

Na okraj: Známé je hromadné tonutí lumíků, malých severských hlodavců. Ovšem ani to nepovažují biologové za sebevraždu. Lumíci, hledající při přemnožení houfně nová teritoria, podle vědců utonou, když je migrující masy vtlačí do moře, které samozřejmě nedokážou přeplavat...

Rovněž u velryb hledají biologové jiné vysvětlení než záměrný odchod ze světa.

Popsal to už Aristoteles

Někteří kytovci mohou na břeh vplout chvíli před přirozenou smrtí, kdy už neovládají směr svého pohybu. Jiní zase v porodních bolestech při rození mláděte.

Nicméně zejména hromadné veplutí desítek až stovek velryb na břeh stále obestírají záhady. Objevuje se jen u několika druhů kytovců.

"Vyskytovalo se už v dávné minulosti, popsal je ostatně už Aristoteles. Z toho víme, že příčinou nebude dnešní lidská technika. Nebo alespoň ne příčinou jedinou," konstatuje doktor Plesník.

Zrádné bahno a písek

Mnohé velryby se orientují podle ultrazvukových vln, které vysílají a přijímají, když se odrazí od překážky.

"Taková navigace může selhat třeba na bahnité pláži, protože bahno špatné odráží signál," popisuje Jan Plesník. "Také zvířený písek, třeba v ústí řeky, je pro ultrazvukovou orientaci matoucí. Známe to i z pevniny: když vyhodíte písek do vzduchu před netopýrem, který se orientuje díky ultrazvuku, je zmatený, protože najednou dostává příliš mnoho odražených signálů."

Před třemi lety přišli vědci z Univerzity západní Austrálie s měřením, podle něhož u zvolna se svažujícího pobřeží zvukové vlny odražené od překážky na hladině a odražené ode dna se navzájem ruší, takže k velrybě nedorazí žádný odraz a ona nepozná, že se blíží ke břehu.

Kosatky v podezření

Kosatka na lovu
Kosatka na lovu | Foto: Reuters

Jiné hypotézy soudí, že velryby uváznou na mělčině neopatrností při usilovném lovu.

Logicky pak zní i vysvětlení, že delfíny zažene na pobřeží soustředěný útok kosatek. Kosatky, nesmírně draví kytovci, však kupodivu na pobřeží živé uváznou jen velmi zřídka.

Lidé hlučí i v oceánech

Některé hypotézy dávají vinu za smrt kytovců lidem.

"V moři nepochybně přibylo nepřirozených zvuků," potvrzuje doktor Plesník. "Hluk způsobují těžební mořské plošiny. Nová podmořská ložiska ropy a plynu se hledají odpálením nálože na dně a sledováním, jak rychle se pak šíří zvukové vlny."

Od začátku 20. století se pak stále více využívají sonary: zařízení pro orientaci lodí a ponorek, a také pro jejich sledování. Fungují podobně jako u velryb, tedy díky vysílání ultrazvukových signálů a přijímání jejich odrazů.

Sonary má vojenské námořnictvo stejně jako rybářské lodě.

"Pro hledání nejtišších vojenských ponorek se využívají vysoce výkonné sonary, které působí velrybám bolest," doplňuje Jan Plesník.

Některé studie naznačují, že sonar způsobuje kytovcům krvácení.


Jako u potápěčů

Je tedy možné, že umělý hluk v moři naruší orientační signály velryb, případně kytovce poplaší. A ti pak zmateně skončí na mělčině.

Před pěti lety zveřejnili britští a španělští badatelé v časopise Nature výsledky pitvy deseti velryb, které uvázly na mělčině u Kanárských ostrovů při manévrech vojenského námořnictva.

Sonary používají také ponorky. Stejně jako zařízení, která ponorky hledají.
Sonary používají také ponorky. Stejně jako zařízení, která ponorky hledají. | Foto: Marine Nationale

Okolnosti nasvědčovaly tomu, že právě sonary vojenských plavidel velryby vyplašily. Pozoruhodné však bylo zjištění, že výzkumníci našli v tělech uhynulých velryb krevní sraženiny, stopy po vnitřním krvácení, tukové sraženiny, bubliny v krvi.

Tedy podobné příznaky jaké nese organismus potápěče poškozený náhlým snížením vnějšího tlaku při příliš rychlém vynoření. (Proto se potápěči vynořují z velkých hloubek jen pomalu, aby se organismus stačil přizpůsobit změně tlaku.) Do té doby se spíše soudilo, že velrybám rychlé vynoření z hlubin na hladinu nevadí.

Takto postižené velryby by pravděpodobně zahynuly, i kdyby se jim nepřipletla do cesty mělčina.

Příčin je víc. A sčítají se

"K přirozeným příčinám chyb v orientaci velryb evidentně přibývají nové, způsobené člověkem," shrnuje Jan Plesník.

Nedá se tedy najít jediný konkrétní důvod, který by vedl kytovce k mělčině na smrt. Je jich víc. A ještě se mohou navzájem kombinovat a sčítat. Jak už to tak v přírodě nejednoznačně ovlivňované člověkem bývá.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Kofola koupila stoprocentní podíl v Karlovarské Korunní a Ondrášovce

Skupina Kofola koupila stoprocentní podíl ve společnostech Karlovarská Korunní a Ondrášovka. Transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Kofola cenu obchodu po dohodě s druhou stranou nezveřejnila. Dokončení obchodu firmy očekávají v první polovině příštího roku.

Kofola uvedla, že nákupem Karlovarské Korunní a Ondrášovky chce rozšířit své portfolio o tradiční české minerální vody a posílit na českém trhu svou pozici v kategorii balených vod.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Osobností roku podle časopisu Time je ekologická aktivistka Greta Thunbergová

Osobností roku, kterou každoročně vybírá americký časopis Time, se v tomto roce stala švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Teprve šestnáctiletá dívka se snaží přesvědčit světové politiky k výraznějšímu boji proti klimatickým změnám. Stojí za globálním studentským hnutí Fridays for Future, které upozorňuje na měnící se podnebí. Letos vystoupila například na klimatickém summitu OSN v New Yorku. Kvůli svým aktivitám také letos přerušila školu.

Zdroj: Zahraničí
před 1 hodinou

Ruská televize bude vysílat seriál se Zelenským, Putin se na něj ale nepodívá

Ruská televize pustí ve středu večer vůbec poprvé seriál s nynějším ukrajinským prezidentem a bývalým hercem Volodymyrem Zelenským v roli učitele dějepisu, který se jako bojovník proti korupci stane hlavou státu. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina již oznámil, že se jeho šéf dívat nebude.

Na seriál Sluha národa, jehož název nyní nese i strana ukrajinského prezidenta, se Rusové dosud mohli podívat jen na internetu, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že i ve skutečné volební kampani se Zelenskyj letos držel svého seriálového předobrazu jako prostého člověka z lidu, který chce rozbourat zkorumpovaný systém. Stanice TNT nyní seriál pouští na obrazovky jako "fikci, která se stala skutečností".

Zdroj: ČTK
Další zprávy