Zbytek ledovců tvoří zatím desetinu islandského území. Každý z nich bez výjimky taje. Ještě před 130 lety pokrývaly 12 procent ostrova.
Teploty rostou v arktické oblasti rychleji než ve zbytku světa. Zatímco Evropa má za sebou nejteplejší červenec v historii měření, Reykjavík naměřil v té samé době nejvyšší teploty vůbec.
Na Islandu se tak mění kromě klimatu i podoba krajiny. Islanďané se tomu snaží přizpůsobit a zároveň zmírnit dopady znečišťování. Mezi nimi i Ólafur Eggertsson. Na jeho farmě se už od jejího založení před sto lety vždycky pásly krávy. Teď ale sudokopytníky, které jeho předchůdci chovali na mléko a maso, Eggertsson vyměnil za ječmen a řepku. Ještě před 50 lety by tu přitom takové plodiny nemohly růst kvůli chladnému klimatu.
Časy se ale mění. Místo chovu krav, které do ovzduší vypouštějí metan, Eggertsson pěstuje řepku na biopalivo. Ječmen zase jinak Island dováží loděmi nebo letecky, což je neekologické.
#Þorvaldseyri #farm #Eyjafjallajökull . #iceland #ijsland #travel #nature #glacier #volcano pic.twitter.com/HHUn8mJdi6
— Annelies Barentsen (@AbarTwitPlace) July 15, 2017
"Někdy mám pocit, že to, co dělám, je jen kapka v moři. Lidé ale přispívají k oteplování. A tak nemám jinou možnost než jednat," vysvětluje pro americký list The New York Times farmář, který doufá, že ostatní zemědělci si z něj vezmou příklad.
Jeho farma leží pod sopkou Eyjafjallajökull, která je stále ještě pokrytá ledovcem. Ten vulkán ochlazuje. Jak ale i tady led taje, šance na to, že se sopka začne probouzet, podle odborníků roste. Jedno takové probuzení Eyjafjallajökull předvedla v roce 2010, kdy při erupci vychrlila tolik kouře, že na několik dní zastavila leteckou dopravu nad Evropou. Zrušeno muselo být na sto tisíc letů.
Země stoupá z moře
Zatímco většina zemí se tajících ledovců obává kvůli zvyšování hladiny oceánu, na Islandu mají jiný problém. Ustupující led tu naopak odkrývá pevninu. Táním ledovců se totiž snižuje tlak na zemi pod nimi a ta pak začíná stoupat. Komplikuje to život hlavně rybářům.
"Ledovce tají tak moc, že země stoupá z moře. Je těžší dostat naše největší lodě z přístavu," stěžuje si Adalsteinn Ingólfsson, generální ředitel jedné z největších rybářských firem Skinney-Thinganes.
Rybolov je důležitou součástí islandského hospodářství, ryby tvoří 39 procent veškerého exportu. Lodě Ingólfssonovy společnosti ale mohou vyplouvat na lov jen během přílivu.
Bereme to vážně
"Klimatické změny už nejsou něčím, o čem by se na Islandu nebo kdekoliv jinde dalo vtipkovat," cituje islandského prezidenta Guðniho Jóhannessona deník The New York Times. "Uvědomujeme si jejich dopady a přebíráme odpovědnost za hledání praktických řešení. Ale můžeme dělat víc," říká prezident země, jejíž vládu vede od posledních voleb v roce 2017 šéfka zelených Katrín Jakobsdóttir.
Premiérka slibovala, že se Island bude řídit opatřeními na ochranu klimatu, jaká požaduje Pařížská dohoda. Vláda na to vyčlenila 55 milionů dolarů (asi 1,2 miliardy korun). Z nich bude pět let čerpat peníze například na projekty na ochranu půdy, vysazování stromů nebo snižování emisí skleníkových plynů.
