Dublin - Tak dlouho kličkoval, až nakonec prohrál na celé čáře.

Minulé úterý nastínil irský premiér Brian Cowen před poslanci parlamentu vizi, podle které dovede svou zemi do tří let do bezpečných vod rozpočtové stability a státního dluhu zkroceného na únosnou úroveň.

Teď ve funkci končí, protože Irsko čekají předčasné volby a jeho centristická Fianna Fáil je se vší určitostí nevyhraje.

Cowen v pondělí večer nejdříve čelil výzvě opozičních Zelených, kteří se přidali na stranu opoziční pravicové Fine Gael a labouristů, kteří již několik dní hlasitě požadovali předčasné volby.

Pak náhle zjistil, že v parlamentu nemá většinu ani pro schválení rozpočtu, protože dva nezávislí poslanci, na jejichž hlasy se jeho vláda spoléhá, oznámili, že premiéra při pátečním hlasování nepodpoří.

Předseda vlády ale přesto naléhá na rychlém projednání rozpočtu.

"Věříme, že si všichni členové Dáilu (parlamentu) za těchto výjimečných okolností uvědomí svou povinnost umožnit schválení rozpočtových opatření," citovala Cowena agentura Reuters.

Odbory hrozí protesty

Není přitom vůbec jisté, zda parlament v Dublinu odsouhlasí to, na čem se Cowen a jeho kabinet dohodli s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem.

EU a MMF přiměli vládu přijmout záchranný balíček v hodnotě osmdesáti až devadesáti miliard eur, který má pomoci irskému těžce stiženému bankovnímu sektoru. Ten nyní funguje jen díky finančním injekcím Evropské centrální banky a vládním penězům.

Do velkých problémů se dostaly irské banky, které jsou nyní z velké části pod státní kontrolou | Foto: Reuters

Brusel na oplátku požaduje tvrdá rozpočtová opatření včetně škrtů v sociální oblasti a také navýšení příliš nízké korporátní daně činící v Irsku 12,5 procent.

"V příštích dnech budeme svědky velkého tlaku na opozici s cílem přimět ji ke schválení rozpočtu alespoň tím, že se zdrží hlasování," říká Theresea Reidyová, politoložka z univerzity v Corku.

Nesouhlas s navrhovanými úsporami, k nimž patří snížení minimální mzdy, zkrácení sociálních dávek, propuštění části státních zaměstnanců, zavedení nové daně z majetku, jakož i zdanění vyšších příjmů, již vyjádřily pod hrozbou demonstrací odbory i labouristé.

S navýšením studijních poplatků zase nesouhlasí vysokoškoláci, kteří proti plánu vlády tento měsíc již několikrát demonstrovali.

Cowen již slíbil, že odstoupí z funkce, tento krok ale podmiňuje právě schválením úsporného rozpočtu.

Velký otazník ovšem visí nad příští koalicí pravicové Fine Gael a labouristů, kteří se v řešení krize silně rozcházejí.