Íránský problém a co bude dál

Martin Novák Martin Novák
4. 2. 2006 17:00
Analýza - Írán se nevyhne projednávání svého jaderného programu v Radě bezpečnosti OSN.

Rozhodlo tom dnešní zasedání rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni.

Z pětatřiceti členských zemí se proti návrhu předat záležitost do rukou OSN vyslovily pouze země tradičně vystupující na mezinárodních fórech ostře proti Spojeným státům: Venezuela, Kuba a Sýrie.

Ačkoliv dnešní rozhodnutí neznamená automaticky přijetí sankcí, jde o další přitvrzení konfrontace mezi Íránem na straně jedné a USA i Evropskou unií na straně druhé.

Náměstek íránského ministra zahraničí po hlasování oznámil, že jeho země obnoví v plné míře obohacování uranu a přeruší kontakty s mezinárodními inspektory MAAE.

6. březen napoví

Jasněji o dalším vývoji bude až 6.března, kdy šéf atomové agentury Muhammad Baradej přednese hodnotící zprávu o íránském nukleárním programu.

Země, které mají s Íránem buď důležité ekonomické vztahy (Rusko) anebo jsou do značné míry závislé na dodávkách jeho ropy (hlavně Čína a Indie), si vymínily, že debata o proíránských sankcích se povede až na základě zprávy Baradeje.

I americký zástupce při MAAE tvrdí, že hovořit o konkrétních typech sankcí je zatím předčasné. "Budu stručný. V tuto chvíli ještě neprojednáváme žádné sankce ani jiné možnosti, jak Teherán trestat," řekl ve Vídni novinářům zástupce USA Gregory Schulte.

Tvrdším sankcím budou zřejmě bránit Rusko,Čína a islámské země.

Zpočátku by se tak embargo mohlo týkat vývozu a dovozu jen některých druhů zboží, například pro strojírenský průmysl. Nelze vyloučit ani snahu Evropanů a Američanů o diplomatickou izolaci Teheránu tím, že navrhnou pro všechny státy zákaz přijímání íránských politiků.

Německo přitvrdilo

V případě íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda už tento zákaz v Evropě neoficiálně platí. Po jeho výrocích zpochybňujících holocaust a volání po vymazání Izraele z mapy je krajně nepravděpodobné, že by se s ním jakýkoliv západoevropský státník sešel.

Na bezpečností konferenci v Mnichově to potvrdila i německá kancléřka Angela Merkelová. Ahmadínežáda nepřímo přirovnala k Adolfu Hitlerovi.

"Nesmíme dovolit, aby Írán získal atomovou zbraň. Z minulosti víme, že byly doby, kdy jsme měli konat jinak a rozhodněji. I proto má právě Německo povinnost dát najevo Íránu, co je akceptovatelné a co nikoliv," uvedla kancléřka s poukazem na vzestup nacismu a militarizaci Německa ve třicátých letech minulého století.

Rétorika Merkelové ostře kontrastuje s prohlášeními předchozího kancléře Gerharda Schrödera, který hovořil opatrněji a stavěl se kategoricky proti použití síly vůči teheránskému režimu.

Co když diplomacie selže

Přestože i američtí politici neustále tvrdí, že nejlepším řešením je diplomacie nebo sankce, možnost útoku na íránská jaderná zařízení dopředu nevylučují.

Americký ministr obrany dnes na mnichovské konferenci znovu rezolutně zopakoval, že nukleární zbraň v íránských rukou je pro Washington nepřijatelná.

Pokud by se Bílý dům rozhodl pro použití síly, musel by počítat se silnou íránskou odpovědí.

Íránské rakety Šaháb-3 mají dolet dva tisíce kilometrů. V ohrožení by se ocitl nejen Izrael, ale i početné americké jednotky v Iráku a Afghánistánu.

A většinu iráckého obyvatelstva tvoří šíitští muslimové, kteří by v konfliktu patrně sympatizovali se svými íránskými souvěrci. To by představovalo pro obnovu Iráku, do níž USA už "nalily" miliardy dolarů, velké riziko.

Irák není Írán

O útoku hovoří také Izrael, který považuje íránskou bombu za hrozbu pro udržení své vojenské převahy v oblasti a dokonce pro svoji existenci. Řada Izraelců má však pochybnosti, zda židovský stát má vojenskou kapacitu na zničení možná několika desítek dobře bráněných cílů.

V roce 1981 Izraelcům stačilo ke zničení iráckého nukleárního reaktoru v Osiraku pouhých osm letounů F-16 a přesně zamířit. Dnes je situace jiná.

"Íránská zařízení jsou mnohem lépe chráněna a ani přesně nevíme, kde všechna jsou. Také let do Íránu je mnohem delší než do Iráku," říká izraelský bezpečnostní analytik Efraim Kam.#reklama

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Stříbrný koulař z MČR Vilímek dostal za doping čtyřletý trest

Koulař Tomáš Vilímek přišel kvůli dopingu o stříbrnou medaili z mistrovství republiky. Dvaadvacetiletý atlet Spartaku Třebíč užil zakázaný steroid drostanolon, byl diskvalifikován a antidopingový výbor mu udělil čtyřletý zákaz činnosti. Informovala o tom Česká televize.

Vilímek prohrál na srpnovém mistrovství republiky v Plzni pouze s Martinem Novákem, který jako jediný překonal hranici 18 metrů. V nových výsledcích se na druhé místo koulařské soutěže posunul Ladislav Prášil a na bronzovou pozici Marek Bárta.

Vilímek se letos zlepšil na 17,98 metru, druhý byl i na Odložilově memoriálu. Dopingový trest mu vyprší na konci srpna roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy