Praha - Česko je sice jednou z nejvíce proizraelských zemí v Evropě a prezident Miloš Zeman se v minulosti kriticky vyjadřoval o islámu, Írán přesto má zájem s Čechy jednat.
Především o obchodu, který se nyní - po dohodě s velmocemi o íránském jaderném programu a odvolání sankcí vůči Teheránu - uvolňuje.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz nový íránský chargé d´affaires Gholám Réza Derikvand zároveň hájí podporu, kterou jeho vláda poskytuje Bašáru Asadovi v Sýrii.
A.cz: Česko-íránské vztahy byly v předchozím desetiletí dost ochlazeny. Stála za tím hlavně existence exilového Rádia Farda, financovaného Spojenými státy a vysílajícího z Prahy. Je už tento problém překonán, nebo Vaší zemi tato stanice stále vadí?
Upřímně řečeno, zpočátku toto rádio skutečně představovalo problém a nedorozumění ve vztazích mezi oběma zeměmi. Ale tato stanice a její webová stránka nehrají v Íránu podstatnou roli. Existují desítky, ba stovky podobných webů, rozhlasových či televizních stanic. Rádio Farda patří k těm, kterým se dostává málo pozornosti.
Ale nesouhlasím s Vámi v tom, že naše vztahy byly nějak výrazně ochlazeny. Sice došlo ke snížení diplomatického zastoupení (Írán reprezentuje v ČR nikoliv velvyslanec, ale chargé d´affaires - pozn. red.). Ale i když začalo vysílat Rádio Farda v roce 1997, tak až dosud se hospodářské vztahy v některých letech rozvíjely.
V roce 2012 se Česká republika v rámci skupiny dvaceti zemí severní, střední a východní Evropy stala třetím největším obchodním partnerem Íránu po Švédsku a Dánsku. Nezapomínejme na to, že diplomatické styky mezi Prahou a Teheránem se datují do roku 1922, takže mnohé československé a české podniky mají v Íránu dlouhou tradici.
A.cz: V poslední době se objevily informace o kontaktech některých českých politiků s exilovou opoziční skupinou Lidoví Modžáhidové (MKO), kterou Vaše vláda považuje za teroristickou organizaci. S jejími zástupci se dříve setkal údajně například i ministr kultury Daniel Herman. (Předtím než se stal ministrem). Je toto pro Vás závažná věc?
Lidoví modžáhidové byly nedávno vyňaty z amerického seznamu teroristických organizací a téhož seznamu evropských zemí, ale tento krok neodpovídá skutečné situaci. Je to sektářská organizace, která provádí teroristické aktivity od roku 1980. V Íránu zavraždila tisíce lidí, stejně tak jako v Iráku. (Lidoví modžáhidové se v roce 1980 postavili proti vládě ajatolláha Chomejného a zřídily si základny v Iráku - pozn. red.).
Akceptování této skupiny kýmkoliv považujeme za velmi nebezpečné. Co se týká několika setkání údajných českých osobností se zástupci této organizace, tak podle mých informací byly dopředu mylně informovány o tom, s kým se mají sejít.
Lidové modžáhidové jsou velmi aktivní v navazování kontaktů po Evropě, zejména se zaměřují na poslance různých evropských parlamentů. Jsou velmi aktivní v Bruselu, Paříži, Římě i jinde. Pokud vím, tak údajné české osobnosti neměly správné informace o skutečném charakteru této organizace. Její zástupci se už několikrát pokoušeli v Praze kontaktovat různé lidi, vlivné lidí. Naštěstí nebyli ve svých aktivitách úspěšní.
Chtěl bych podotknout, že v Íránu je to nejvíce nenáviděná organizace. V osmdesátých letech v době vnucené války s Irákem stála na straně Saddáma Husajna. Podporovali ho ve vraždění Íránců a ničení íránských měst a infrastruktury.
A.cz: Český prezident Miloš Zeman je známý jako velký zastánce Izraele. Dopustil se také několika řekněme protipalestinských či protimuslimských výroků. Dokonce. Tento jeho postoj velkému porozumění mezi Prahou a Teheránem nenapomáhá, mám pravdu?
Každý může mít na různé věci své názory. Do této chvíle jsme ale od prezidenta Miloše Zemana nezaznamenaly nějaké vážné negativní postoje vůči Íránu. Od začátku jeho prezidentského mandátu nemáme žádný problém s Českou republikou a neslyšeli jsme, jak říkám, žádné negativní komentáře k Íránu. Co se týká vztahů České republiky a jejích státníků k jiným zemím, do toho nechceme zasahovat. To je věc českého státu a české vlády. Co zajímá nás, jsou vztahy mezi Českou republikou a Íránem. A já udělám vše, co budu moci, aby byly dobré.
A.cz: Írán uzavřel se Spojenými státy a dalšími mocnostmi v Ženevě předběžnou dohodu o řešení sporu kolem jaderného programu. Vaše země se tak zbaví části ekonomických sankcí. Jde o historickou dohodu, která je obratem ve vztazích mezi USA a Íránem po letech nepřátelství?
Mohlo by tomu tak být. Ale závisí to na mnoha faktorech. Není to otázka dne či dvou dnů nebo jednoho či dvou měsíců. Nelegální sankce, které na nás uvalily Spojené státy a Evropská unie, postihly hlavně obyčejné lidi. Ti, kteří tvrdí, že podporují dodržování lidských práv, je tímto sami porušují.
Ale doufáme, že rozhovory o trvalé dohodě budou úspěšné. Samozřejmě existují různé názory a nelze čekat, že nebude žádná opozice proti dohodě,ve Spojených státech, v Evropě a také v Íránu. I v Íránu zaznívají různé hlasy. Mohli by se najít lidé - v parlamentu i mimo něj - kteří dohodu odmítají a kritizují . Podobně jako někteří politici v americkém Kongresu. V současné době to ale vypadá, že všechny strany skutečně chtějí dosáhnout dohody. Samozřejmě, že realizace dohody bude závislá na vzájemném chování všech stran. Mimochodem, v těchto dnech je před námi další kolo jednání ve Vídni a tudíž doufáme v další pokrok.
A.cz: Považujete Baracka Obamu za řekněme realističtější politika ve vztahu k Blízkému východu, než byly jeho předchůdci? Má otázka vychází z toho, že uzavřel s Íránem takovou dohodu…
Prezident Obama začal úřadovat před více enž pěti lety. Za tu dobu měla americká politika na Blízkém východě několik tváří a zkoušela několik přístupů. Řekl bych, že Obama a jeho poradci se do určité míry poučili z chyb minulosti. Krok za krokem poznávají, že je důležité respektovat názory a vůli lidí a znát reálnou situaci v regionu.
Jako příklad bych uvedl Sýrii. Před rokem někteří lidé v americké administrativě tlačili Obamu k vojenské akci proti Sýrii, ale naštěstí tuto chybu neudělal. Protože kdyby ji udělal, byla by to velká katastrofa pro Sýrii a pro celou oblast a vůbec pro celosvětovou bezpečnost. Války a síla nejsou dobrým řešením pro takové problémy v regionu. A já si myslím, že k takovému postoji americký prezident postupně dochází.
A.cz: Hovoříte o tom,že by Sýrii nastala po americkém útoku katastrofa. Tam ale už víceméně je, po třech letech občanské války. Vaše vláda patří k těm, které se zastávají prezidenta Bašára Asada. Připouštíte ale, že i on nese na tamním násilí vinu?
Sýrie patří mezi naše přátele, už od časů vlády Háfize Asada a pokračuje to i za vlády Bašára Asada. Sýrie je prostě jedním z našich přátel, nemá smysl tvrdit cokoliv jiného. Co se týká tamní současné krize - těch tisíců mrtvých - její hlavní příčinou je podpora teroristů, kteří jsou v Sýrii aktivní, některými státy z regionu i mimo něj.
A.cz: To jsem neřekl, ale ptám se, zda podle Vás Asadova vláda nese také vinu na tom, co se tam děje.
Nechte mě to vysvětlit. Většina zemí, která se účastní ženevské konference o urovnání konfliktu v Sýrii, ještě donedávna podporovala vojenskou akci proti Sýrii. A podporují zejména teroristické skupiny, které pozvedly zbraně proti legální vládě. Mezi nimi jsou i občané zemí Evropské unie. Tito teroristé vraždí a masakrují. Některé země v regionu nebo mimo něj podporují tyto teroristické skupiny. Nyní už bojují i mezi sebou.
Nemůžete přinést žádné zemi demokracii tím, že tam budete podporovat ty nejnebezpečnější teroristické skupiny. Realita je taková, že většina zemí nevěnovala nárůstu počtu teroristů v Sýrii pozornost.
Naše země podporuje Sýrii humanitární pomocí, ne vojenskou. My jsme pro respektování vůle Syřanů. Asadova vláda je legální a zvolená. Nedostala se k moci pučem, jako některé jiné v regionu. Je na Syřanech samotných, aby sami rozhodli o své budoucnosti. Nikdo nemá právo jim diktovat, co mají dělat a koho volit.
