Búšehr - Reaktor první íránské jaderné elektrárny v Búšehru je dokončen a Íránci již začali se zkušebním testováním zařízení. Elektrárna by měla být spuštěna ještě během tohoto roku.
"(Testovací) proces začal před deseti dny. Místo jaderného paliva je používáno olovo," řekl íránský činitel Mochsen Šírází přímo v Búšehru pozvaným novinářům.
Západ se obává, že Íránci chtějí svůj jaderný program využít také k výrobě zbraní, Teherán naopak tvrdí, že pro sedmdesát milionů obyvatel potřebuje vyrábět elektřinu i jinak než z ropy a že je jeho program určen pouze pro mírové účely.
Vedoucí íránské jaderné agentury Gholamréza Aghazadeh ve středu dle Reuters prohlásil, že k dosavadním 6000 centrifugám obohacujícím uran hodlá Írán v příštích pěti letech přidat dalších 50 tisíc.
S výstavbou reaktoru pomáhalo Teheránu Rusko, podle kterého není možné, aby Írán reaktor v Búšehru zneužil ke zbrojním účelům. Téměř devadesát tun jaderného paliva - dodaného minulý rok právě Rusy - hlídají inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Írán informace o započatých testech jaderného reaktoru zveřejnil právě v den, kdy do Búšehru zavítala ruská delegace.
"Konstrukční proces jaderné elektrárny je za námi, jsme nyní před uvedením elektrárny do provozu, což je souhrnem komplexních procedur," řekl novinářům šéf ruské agentury pro jadernou energii Sergej Kirijenko.
Pro Íránce je dokončení Búšehru významným politickým úspěchem. Rusové byli pod velkým mezinárodním tlakem, aby projekt zastavili, a kvůli tomu byl také zřejmě několikrát opožděn. Moskva však tvrdí, že skutečným důvodem byly opožděné platby od Íránců.
Hotov je zatím první ze čtyř plánovaných reaktorů. Jde o lehkovodní reaktor o výkonu 1000 megawattů. Rusko za něj získalo miliardu dolarů.
Pozornost Západu však vzbuzuje především jiná část jaderného programu Íránu, a to palivo vyráběné obohacováním uranu přímo v zemi. Předmětem znepokojení je i rychlý vývoj íránských raket dlouhého doletu a někdejší výzkum týkající se konstrukce jaderných hlavic.
