Kamálvandí podle agentury DPA pohrozil definitivním ukončením jaderné dohody. "Evropským smluvním partnerům nezbývá na záchranu dohody mnoho času," uvedl. Zároveň však upozornil, že ústup Teheránu od jaderné dohody je možné zvrátit, pokud "druhá strana splní své sliby".
Teherán požaduje především zrušení amerických sankcí, a to zejména v ropném sektoru, píše DPA.
Íránský prezident Hasan Rúhání už ve středu oznámil, že Írán tento týden podnikne další krok ve vypovídání částí jaderné dohody. Zároveň dal evropským signatářům dohody další dva měsíce na to, aby omezili dopad amerických sankcí na Írán, a úmluvu tak zachránili.
Írán již dříve v rozporu s dohodou zvýšil zásoby obohaceného uranu a začal uran obohacovat na více než povolených 3,67 procenta. Kamálvandí dnes prohlásil, že Írán má kapacity k obohacování uranu nad 20 procent, ale zatím to nemá v úmyslu učinit.
Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí uran obohatit nad 85 procent.
Krizi kolem dohody vyvolaly Spojené státy, které od ní loni odstoupily a obnovily protiíránské sankce, čímž ochromily obchod s íránskou ropou. Zbylí signatáři dohody, mezi nimiž jsou tři evropské země - Británie, Francie a Německo - a také Rusko a Čína, si přejí, aby Írán dohodu dále plnil.
Americký ministr obrany Mark Esper nejnovější porušení podmínek dohody Íránem odsoudil a dodal, že ho postup Teheránu nepřekvapuje. Londýn vyjádřil ohledně postupu Teheránu zklamání a Paříž uvedla, že bude pokračovat ve snaze zajistit, aby Írán jadernou dohodu plně dodržoval.
