Teherán - Přestože Rada bezpečnosti OSN uvalila na Írán sankce kvůli jeho jadernému programu a brzy se chystá schválit jejich zpřísnění, íránská ekonomika zaznamenává nebývalý zisk z prodeje ropy.
Ministerstvo financí oznámilo, že za íránský rok, který končí 11. března, země utrží za export ropy celkem třiašedesát miliard dolarů. To je nejvíce od roku 1979, kdy islámská revoluce svrhla monarchii šáha Rezy Pahlaví a země upadla do zmatků a následné války s Irákem.
"5. února jsme vytěžili za celý den 4,1 milionu barelů, což je rekord od roku 1979," uvedl íránský ministr ropného průmyslu Gholhámhosejn Nozarí.
Íráncům, stejně tak jako dalším exportérům, nahrávají vysoké ceny "černého zlata". Na začátku letošního roku dokonce přesáhly hranici sta dolarů za barel a nadále se pohybují nad devadesáti dolary za barel. Už vloni Teherán utržil za ropu částku šedesát miliard dolarů.
Islámská republika má ověřené zásoby ve výši 126 miliard barelů ropy, což ji řadí na třetí místo na světě za Saúdskou Arábii a Kanadu. V zásobách zemního plynu je Írán na druhém místě za Ruskem.
V budoucnosti ale může mít Írán problémy. Jeho ropná zařízení jsou zastaralá a v mnoha případech ve velmi špatném stavu. Přitom firmy se zahraničí se bojí v zemi investovat a přijímat zakázky kvůli nejisté bezpečnostní situaci. To může ohrozit produkci.
Dále čtěte:
Stále není vyloučeno, že se Írán stane kvůli svému jaderném programu terčem amerického útoku anebo tvrdých mezinárodních sankcí, které zakážou jakékoliv zahraniční investice.
Americký tlak v minulosti odradil od podpisu kontraktů například japonské společnosti. S výzvou, aby nepřijímaly zakázky v Íránu, se na firmy ve svých zemích obrátily také vlády ve Francii a Německu.
Íránský ropný průmysl byl těžce poškozen během války s Irákem v letech 1980 až 1988. Většina ropných polí se nachází na jihozápadě země, právě v blízkosti iráckých hranic.
