Znamená zabití velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Sulejmáního, že teď propukne mezi USA a Íránem válka?
Já ještě pevně doufám, že to válka není. To, k čemu došlo, se nazývá targeted killing neboli cílené zabíjení. Je to metoda, kterou Američané přijali během válek v Afghánistánu a Iráku, pomocí níž se snaží fyzicky eliminovat konkrétní představitele pro ně nebezpečných uskupení. A Íránské revoluční gardy takovým uskupením samozřejmě jsou, stejně jako irácké šíitské milice, které jsou do velké míry zodpovědné za nedávné útoky (na americkou ambasádu v iráckém Bagdádu - pozn. red.). Američané to berou jako odvetný krok a obranu.
Írán slibuje tvrdou odvetu a vyhrožuje, že USA udělaly chybu. Byla to podle vás chyba? Vyhrotili Američané situaci?
Já se obávám, že to nebylo úplně nejšťastnější. Postava Kásima Sulejmáního byla do velké míry propagandistická. Není vhodné si ho romantizovat jako člověka, který by sám vymýšlel a plánoval všechny operace a byl za všechno zodpovědný. Byl to prominent režimu, který byl hodně vidět, s nímž se rády nechaly fotit a natáčet íránské politické osobnosti. Propaganda o něm jako o hrdinném bojovníkovi v zahraničí skutečně fungovala. Jeho smrtí teď dojde minimálně v krátkodobém horizontu ke zvýšení už tak velkého napětí mezi USA a Íránem, což negativně postihne bezpečnost celého regionu.
Američané teď rozhodně ztratili podporu veškerých šíitů v Iráku a dokázali si znepřátelit nemalé množství Íránců. Smrt Sulejmáního přitom pro Američany neznamená žádnou strategickou nebo taktickou výhodu. Spíš než reálnou hrozbu představoval propagandistickou figurku.
Jak rychle Írán zareaguje odvetnou akcí?
Dokážu si představit, že v řádech dnů nebo týdnů. Na dnešní den po páteční modlitbě jsou svolány protiamerické demonstrace, což asi nebude nijak důležité. Ale aktivace íránských ozbrojených sil v zahraničí proběhne velice rychle. Můžeme očekávat dílčí útoky na americké nebo spojenecké cíle v rámci 40 dní smutečního ceremoniálu na počest Sulejmáního. Íránci budou chtít během té doby ukázat, že ho pomstí a že Američanům se tento krok nevyplatil.
Vytvoří to také ohromné napětí mezi Íránem a Irákem.
Znamená to, že chystaná odveta proběhne na iráckém území?
Pravděpodobně na iráckém území, ale může to být i na syrském území, v Libanonu nebo kdekoliv jinde, kde jsou Íránci vojensky aktivní.
Na druhou stranu irácký stát jako celek to asi nijak zásadně nezasáhne, protože předpokládaným cílem budou buď samotní Američané, nebo jejich spojenci. To může být celá řada dalších cílů od Saúdské Arábie přes Libanon až po některé proamerické milice v Sýrii. Samotná irácká vláda je nakloněna Íránu. A Írán je rozhodujícím elementem v Iráku, takže by nedávalo smysl, aby Írán útočil na centrální iráckou vládu. Spíš půjde o menší cíle, které spolupracují s USA.
Hrozí válka v Iráku
V souvislosti s útokem na americkou ambasádu v Bagdádu, který náletu na Sulejmáního předcházel, se mluví o tom, že Irák začne požadovat odchod americké armády, protože se obává války mezi USA a Íránem na svém území…
Toto riziko se teď blíží. Může to pochopitelně nárazově destabilizovat iráckou vnitřní bezpečnost, na druhou stranu ne nějak dramaticky. Samotný Írán nestojí o to, aby byl Irák destabilizovaný. Írán je vlastně takovým stabilizačním prvkem v Iráku. Tím, že podporuje jemu nakloněnou vládu a politiky. Rozhodně nestojí o chaos nebo občanskou válku v sousední zemi.
Írán také podporuje libanonské hnutí Hizballáh. Hrozí, že by do celé situace byl zatažen i Izrael?
To se může stát. Libanonský Hizballáh může být velice zajímavým nástrojem odvety. Ať už přímo na libanonském území, kde by to znamenalo útoky na americké diplomatické zastoupení v Bejrútu, nebo právě ostřelování izraelského území.
Napětí mezi USA a Íránem vzrostlo už loni v květnu kvůli ozbrojování íránských lodí v Perském zálivu. Poprvé se mluvilo o možném vojenském střetu mezi oběma zeměmi. Tehdy jste Aktuálně.cz řekl, že Írán o přímý vojenský konflikt nestojí. Změnilo se to teď?
To pořád platí, proto se domnívám, že válka nakonec nebude. Ani jedna ze stran ji nepotřebuje. Nicméně obě strany jsou schopny přímé konfrontace. Američané to ukázali tímto útokem a Írán to asi brzy ukáže také. Nepůjde o přímé vojenské střetnutí, ale o útoky podobného typu. Írán má dlouhou historii využívání například teroristických metod, které může opět namířit proti americkým základnám nebo americkým spojencům v regionu.
Tohle všechno může nastat, a nebude to přitom znamenat přímou konfrontaci Spojených států s Íránem. Půjde ale o ohrožení amerických zájmů v regionu.
Írán smrt generála sjednotí
Írán se teď potýká s ekonomickými problémy a lidovými protesty. Jak se na něm konflikt podepíše?
To je pravda, Írán je politicky silně rozdělený. Smrt Sulejmáního ho ale začne alespoň dočasně sjednocovat, minimálně na té politické úrovni. Všechny rozpory jsou najednou upozaděny, protože je tady důležitější událost. Byla zabita prominentní postava režimu a podporu teď musí vyjádřit všichni. Duchovní vůdce i prezident.
Celé to vede k alespoň krátkodobému politickému sjednocení, o což Američané zřejmě nestáli.
