reklama
 
 

Irák měl být chloubou, šest let po invazi USA couvají

20. 3. 2009 10:30
V Obamově koncepci války proti teroru na rozdíl od té Bushovy Irák nehraje vekou roli

Washington/Praha - Americký prezident George W. Bush i ostatní členové Rady pro národní bezpečnost (NSC) upřeně pozorují viceprezidenta Dicka Cheneyho, který stojí před velkou mapou Blízkého východu a uzavírá svůj argument, proč je nutné zaútočit na Irák. "Impérium," říká a na tváři většiny přítomných se rozlévá úsměv.

Tak zpodobňuje finální debatu před iráckou invazí ve svém filmu "W." newyorský rodák a hollywoodský režisér Oliver Stone.

Ať už se to na tajném jednání odehrálo takto, nebo ne, že měl být Irák centrem, ze kterého chtěla Bushova administrativa šířit demokracii (a svůj vliv) v regionu, bylo vyhlašováno zcela veřejně.

Přesně šest let po začátku invaze je situace zcela jiná.

Američané mají místo řady základen v kapse dohodu, která je nutí Irák opustit, u Iráčanů zůstává invaze přes zlepšující se bezpečnostní situaci stále nepopulární a Írán, kterému měla podle představ Dicka Cheneyho zasadit drtivou ránu, je na mezinárodním poli silnější než kdy dříve.

Válka na dvou frontách

Ačkoliv se Bushův Bílý dům minulý rok snažil, seč mohl, boj o Irák na dvou frontách neutáhl. Američany v Iráku si nepřál ani irácký premiér Núrí Málikí, kterému nečekaně narostlo sebevědomí, ani (už tehdy takřka jistý) Bushův nástupce v prezidentském křesle Barack Obama.

Místo trvalé přítomnosti po příkladu Jižní Koreje, kterou navrhoval jeho konkurent John McCain, zvolil Obama odchod.

Během své kampaně sliboval, že stáhne americké vojáky z Iráku během šestnácti měsíců. Invaze byla podle něj omylem, který odvedl pozornost Washingtonu od centrálního bojiště "války proti teroru" - Afghánistánu a zdejších základen Al-Káidy.

A přestože považovali lidé okolo Bushe iráckou operaci za zásadní úder mezinárodnímu terorismu, Obamovy nynější kroky ukazují, že v jeho koncepci boje s teroristickými organizacemi tato země zvláštní místo nemá.

Podle něj si je třeba naopak uvolnit ruce, aby bylo možné přesunout některé vojáky do Afghánistánu.

50 tisíc vojáků

"Vybral jsem časový rozvrh, který naše bojové brigády stáhne během příštích osmnácti měsíců," prohlásil Obama na základně námořní pěchoty v Camp Lejeune v Severní Karolíně na konci února. "Řeknu to tak přímo, jak mohu: úderem 31. srpna 2010 naše bojová mise v Iráku skončí."

Odpůrci války prezidentovi vyčítají, že lhůtu oproti slibovaným 16 měsícům o čtvrt roku prodloužil a že i poté zanechá v zemi 35 až 50 tisíc vojáků (ze současných 140 tisíc), kteří se zde však nemají podílet na bojových operacích.

První bod je však ústupkem armádě v čele s předsedou sboru náčelníků generálního štábu Mikem Mullenem, šéfem velitelství Střed Davidem Petraeusem a vrchním velitelem v Iráku Rayem Odiernem. Druhý není novinkou, ale jen zopakováním toho, co Obama - i když možná nijak důrazně - tvrdil už v průběhu prezidentské kampaně.

Překvapeni oznámeným počtem vojáků po srpnu 2010 byli i vůdci demokratů v Kongresu, k otevřené kritice prezidenta se však neuchýlili. Spokojenost naopak vyjádřili republikáni v čele s Johnem McCainem.

Muž, který označoval Obamův požadavek po stanovení jasného rozvrhu ke stažení v průběhu minulého roku za "nebezpečný" a "naivní", nyní prezidentův plán podpořil coby "rozumný" a "pravděpodobně vedoucí k úspěchu".

Bojové, či nebojové?

Někteří američtí novináři na základě poznámek Odierna a ministra obrany Roberta Gatese spekulují, že USA mohou nechat vojáky v Iráku i po prosinci 2011, dokdy musejí podle smlouvy SOFA uzavřené s Bagdádem všechny americké jednotky opustit zemi.

To by však předpokládalo, že irácká vláda a parlament dohodu novelizuje, a to je velmi nepravděpodobné.

"Nemyslím si, že to bude nutné," vyjádřil se Gates k případným úpravám strategie v pořadu televize NBC Meet The Press na začátku března. "Charakterizoval bych pravděpodobnost podstatných změn v tomto plánu jako poměrně vzdálenou."

Debata se tak nyní soustřeďuje na to, zda nezůstane i po srpnu příštího roku v Iráku jedna nebo dvě bojové brigády, které by chránily ostatní přítomné jednotky a případně i byly schopny podstoupit nějakou tu bojovou operaci.

Ústup ze slávy

Speciální americké týmy čítající celkem pět tisíc mužů a podnikající utajené protiteroristické akce tu zůstanou až do konce roku 2011, otázkou však je, jak budou moci pracovat bez stabilní podpory bojových jednotek s jejich helikoptérami a letadly.

Běžné hlídkování a udržování pořádku nechají Američané na Iráčanech ještě dříve. Podle SOFA musejí opustit ulice iráckých vesnic a měst a stáhnout se na své základny do 30. června tohoto roku. Veškeré zákroky jednotek USA také musejí být schváleny Iráčany.

Ať už ale detailní realizace smlouvy dopadnou jakkoli, je jasné, že v Obamově válce proti teroru bude hrát Irák podružnou roli.

Toto je druhý díl seriálu Aktuálně.cz o Obamově válce proti teroru. Další budou následovat.

autor: Roman Gazdík | 20. 3. 2009 10:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama