IRA není nadále hrozbou pro demokratické zřízení, zrušila řadu svých klíčových orgánů, zodpovědných za násilí a terorismus, rozpustila vojenskou síť, odvolala dobrovolníky.
"Před třemi lety to byla nejschopnější a potenciálně nejnebezpečnější ze všech polovojenských skupin, disponovala největším arzenálem zbraní i dalšího vybavení. Teď se pevně chopila politické strategie, vystříhá se terorismu i jiných forem zločinu."
Násilí, pašování či kriminalita sice v oblasti přetrvávají, ale přestože je mnohdy mají na svědomí právě členové IRA, komise z nich organizaci neviní tito lidé jednají na vlastní pěst a nikoli podle pokynů shora. Vedení se od nich distancuje, některé tyto provinilce vyloučilo.
Infobox
www.independentmonitoringcommission.org - stránky Nezávislé monitorovací komise, kde najdete zprávu i reakce na ni.Okrajově se zpráva zmiňuje o probritských loyalistech (unionistech), kteří se rovněž nevyhýbali teroristickým akcím. I u nich konstatuje jisté zlepšení.
Nezávislá monitorovací komise (IMC) má za úkol sledovat, zda polovojenské organizace v Severním Irsku dodržují příměří, podává hlášení irské a britské vládě. Vznikla v roce 2004, tvoří ji zástupci Irské republiky, Spojeného království, Severního Irska a Spojených států. Dnešní zpráva, dvanáctá v pořadí, je tou nejoptimističtější.
Britský premiér Tony Blair je se zprávou spokojen a věří, že na jejím základě se konečně situace v Severním Irsku uklidní.
IRA přitom napravila svou pověst právě včas - měla lhůtu do 24. listopadu. Za týden proběhnou ve Skotsku jednání severoirských stran s britskou a irskou vládou o budoucnosti ulsterské autonomie, zprávy komise tu budou klíčové.
Novodobé Severoirské shromáždění, v němž mají zastoupení všechny relevantní strany a nikoli jen unionisté, vzniklo v roce 1998 na základě Belfastské (též Stormontské nebo Velkopáteční) dohody, podobně jako parlamenty Skotska i Walesu. Většina polovojenských organizací tehdy vyhlásila příměří či dokonce ukončení bojů.
Strany se ovšem v parlamentu nedokázaly dohodnout, vládní výbor nesestavily. Činnost shromáždění byla několikrát přerušena, naposledy od roku 2002 dodnes. Pokud by se ani v listopadu poslanci nedohodli, souhlasí Irsko i Spojené království, aby byl Ulster nadále ovládán z Londýna.
"Severní Irsko vidělo mnoho lhůt, mnoho se jich objevilo a zase zmizelo, ale tuhle už jsme uzákonili, nenecháme mírový proces jen tak skončit," prohlásil britský ministr pro Severní Irsko Peter Hain.
Unionisté pořád republikánům nevěří
Ještě před pár dny se šéf Demokratické unionistické strany (DUP, podle posledních voleb do severoirského parlamentu největší strana) Maurice Morrow vyjádřil, že IRA ani její politická odnož, strana Sinn Féin, demokratická kritéria nesplňují a že s republikány spolupracovat odmítá.
"Nikdo v DUP nevěří, že současné tempo republikánské transformace z teroristické a kriminální organizace na čistě mírumilovnou politickou a demokratickou stranu umožní splnit IRA/Sinn Féin své závazky ve lhůtě do 24. listopadu."
Přestože počty katolíků a protestantů jsou zhruba stejné, většina ulsterského obyvatelstva je pro setrvání ve Spojeném království. Radikální menšiny ovšem nesouhlasily, výsledkem byl třicetiletý konflikt a přes tři a půl tisíce mrtvých.
