Lanjigarh - Nikdo z domorodců kmene Dongria Kondh asi blockbuster Avatar neviděl. Přesto jakoby vyprávěl o nich. Pod kmenovou posvátnou horou Niyamgiri v chudém indickém státu Orissa chce totiž nadnárodní hliníkárna těžit bauxit.
V trojrozměrné sci-fi to chtěli podobně udělat těžaři s nerostným bohatstvím pod posvátným stromem - duší kmene Na'vi na planetě Pandora.
"Pokud si domyslíte koně s dlouhými trupy a válčící androidy, odehrává se dnes fundamentální příběh Avataru u hory Niyamgiri," řekl agentuře Reuters ředitel britské charitativní organizace Survival International.
Film tak začíná žít životem mluvčího lidí rozzlobených na bezohledný byznys. Doslova revolučního potenciálu dosáhl v Číně, kde zkorumpovaní úředníci a developeři vyhánějí lidi z jejich půdy. Povědomě ale může indická verze příběhu znít i lidem na uhelných ložiscích v Horním Jiřetíně či Beskydech.
Těžaři: "Na mýty nevěříme"
Posledních necelých osm tisíc žijících domorodců kmene Dongria Kondh bojuje proti záměru firmy Vedanta Resources od roku 2005, kdy těžbu s pomocí nevládních organizací zbrzdili právními spory o možné dopady na životní prostředí.
Kvůli obavám o etický dopad projektu od něj od roku 2007 ustoupili čtyři mezinárodní investoři včetně Anglikánské církve. Vedanta ale tvrdí, že místním naopak těžba prospěje a povolení prý firma dostane v řádu měsíců.
"Je mýtus tvrdit, že lidé nechtějí rozvoj," tvrdí Mukesh Kumar, výkonný ředitel hliníkárny Vedanta na úpatí hory ve městě Lanjigarh, která má bauxit zpracovávat. "Domorodci chtějí, aby jejich děti chodily do školy a měly co jíst. Jestli se těžba rozjede, Vedanta jim pomůže toho dosáhnout," dodává.
Kumar tak vystihl podstatu dilematu celé oblasti zvané indický nerostný pás. Ten tvoří nejzaostalejší indické státy Orissa, Jharkhand and Chhattisgarh. Ocelárny jako Arcelor Mittal nebo POSCO tady čelí nejen odporu domorodců, ale i maoistických vzbouřenců, kteří proti industrializaci regionu bojují desítky let.
Industrializace versus chudoba
I vláda však tvrdí, že v oblasti, kde pod hranicí chudoby žije 40 % obyvatel, je těžba nerostů jedinou možností.
I v Česku chtějí těžaři vrtat tam, kde se to lidem nelíbí. Podívejte se
Domorodce si snaží na svou stranu získat i samotná Vedanta, která postupně mění Lanjigarh ze shluku osad na město s infrastrukturou, školami a zdravotnickými středisky. Všechno včetně mostů, silnic nebo policejních budek nese velké modré logo Vedanta.
"Továrna lidem zlepšila život," tvrdí Kumar, podle něhož se od jejího postavení snížil počet úmrtí na malárii i počet rodin žijících pod hranicí chudoby.
Mnoho místních domorodců to ale vidí jinak. Pravidelně se scházejí na úpatí hory a uctívají Niyam Rádžu - boha jídla, vody, přístřeší a medicíny.
Nová hliníkárna vedle tisíce let tradic
"Žili jsme tady ve svých vesnicích tisíce let a vždy jsme uctívali Niyam Rádžu, vzpomíná starší muž jménem Mukuna Mádží. Spolu s aktivisty se obává, že těžbou tenhle kmen ztratí stovky let staré stromy, vodní prameny, koření a léčivé rostliny.
Samotný kmen Kondh však v otázce zůstává rozdělený. "Někteří vesničané si důl přejí, mnoho z nich ale ne," řekl Reuters šestačtyřicetiletý Tudu Mádží z vesnice poblíž plánovaného dolu. "Chceme rozvoj. Musí to ale být na úkor naší hory?" ptá se vesničan.
S příběhem filmu Avatar se výrazně identikovali také lidé v Číně, především pak ti vystěhovaní ze svých pozemků zabraných kvůli developerským projektům často za použití brutálního násilí ze strany najatých zločinců.
Počet takto postižených rodin v Číně prudce roste a na Avatar stáli lidé ve městech dlouhé fronty. Úřady proto nakonec jeho promítání omezily, údajně z technických důvodů.
Proti těžbě surovin protestovali vloni i indiáni v Peru
