Indický parlament začátkem srpna schválil návrh zákona, který vzal Kašmíru status, jenž mu zaručoval řadu výsad, včetně práva schvalovat vlastní zákony, kontrolovat vlastnictví půdy nebo mít vlastní vlajku. Kabinet premiéra Naréndry Módího vedený hinduistickými nacionalisty zrušení zvláštního statusu státu Džammú a Kašmír zdůvodnil tím, že dřívější právní úprava bránila začlenění kašmírského území do Indie.
"Nyní budeme svědky skutečné federální spolupráce. V Džammú a Kašmíru budou vybudovány nové dálnice, nové železnice, nové školy a nové nemocnice, což zajistí rychlý rozvoj regionu a zvýší životní úroveň místních obyvatel," prohlásil premiér Módí.
Situace v Kašmíru se ale od srpna zdaleka nevrátila k normálu. Dillí tehdy v obavách z nepokojů přijalo v oblasti přísná bezpečnostní opatření, vyslalo tam desítky tisíc vojáků, vykázalo turisty a omezilo pohyb obyvatel.
Teprve před dvěma týdny byly v Kašmíru částečně obnoveny mobilní telefonní služby, které indická vláda přerušila s cílem zabránit případným demonstracím. Řada škol ale nadále zůstává prázdná a mnoho obchodů, restaurací a hotelů na protest zůstalo ve čtvrtek zavřených, uvedla agentura Reuters.
Stovky lidí drží indické úřady stále ve vazbě. Jsou mezi nimi jak řadoví kašmírští politici, tak separatisté bojující za vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Region Kašmíru je rozdělen mezi Indii a Pákistán, které o něj od vyhlášení nezávislosti v roce 1947 svedly dvě ze tří válek.
Po rozdělení kašmírského území zůstává podle serveru BBC 98 procent jeho obyvatelstva ve svazovém teritoriu Džammú a Kašmír. To sestává z převážně muslimského údolí Kašmír, kde žije asi osm milionů lidí, a z převážně hinduistického Džammú se zhruba šestimilionovou populací.
Druhým svazovým teritoriem je Ladákh, jehož 300 tisíc obyvatel tvoří podle BBC z poloviny buddhisté a z poloviny muslimové. Oblast Ladákhu se nachází na východě dosavadního státu Džammú a Kašmír a je známá malebnou krajinou s opuštěnými skalnatými náhorními plošinami a zasněženými horskými vrcholky, kde v klášterech žijí buddhističtí mniši a kde se potulují levharti sněžní.
Indická vláda si od odtržení Ladákhu slibuje rozvoj turistického ruchu v tomto regionu, který podle ní doplácel na spojitost se státem Džammú a Kašmír považovaným všeobecně za nepříliš bezpečný.
Buddhistické obyvatelstvo o odtržení Ladákhu od Kašmíru dlouhodobě usilovalo, nyní se ale obává přílivu hinduistů z ostatních částí Indie, záborů půdy, kterou si doposud lidé z ostatních částí Indie nesměli v oblasti kupovat, a poškození křehkého ekosystému unikátní vysokohorské pouště. Oblasti Ladákhu se rovněž týkají pohraniční spory mezi Indií a Čínou, které čas od času přerůstají v ozbrojené střety.
