Tokio - Štěstí může mít různé podoby. Záleží na tom, kdo ho definuje.
V očích šestasedmdesátiletého Japonce, který se před dvaceti lety rozhodl dát sbohem civilizaci, má například podobu pustého ostrova. Tak nehostinného, že se mu vyhýbají i otrlí rybáři.
Masafumi Nagasaki žije na ostrově Sotobanari o rozloze asi jednoho kilometru čtverečního celou dobu zcela sám a zcela nahý - tvrdí, že splynul s přírodou.
Časté tajfuny, všudypřítomný bodavý hmyz ani další nástrahy tropického ostrova mu nevadí. "Musíte se přírodě podřídit, ne se ji snažit podrobit. To je to, čemu jsem se tady naučil, a pravděpodobně i důvod, proč se mi tu daří tak dobře," cituje poustevníka agentura Reuters.
Jedinou příležitostí, při níž se pan Nagasaki obléká, jsou plavby do civilizace - jednou týdně navštěvuje nejbližší obydlený ostrov Iriomote, kde si za skromný příspěvek od rodiny kupuje pitnou vodu a rýžové koláče, které tvoří hlavní složku jeho stravy.
Vnější vzdálený
O umístění ostrova hodně napovídá už jeho název Sotobanari. V překladu to znamená vnější vzdálený ostrov. Blíže než do Japonska (Sotobanari spadá do prefektury Okinawa), je to odsud na Tchaj-wan.
Když ještě žil mezi lidmi, živil se Nagasaki krátce jako fotograf, většinu produktivního života ale pracoval pro "temnou stranu zábavního průmyslu," jak sám říká. Asi rok poté, co si řekl dost a všechno i všechny opustil, se na Sotobanari přihnal tajfun. Celý ostrov se ocitl pod vodou.
Každodenní život pana Nagasakiho:
Vlny odnesly i stan, v němž Masafumi Nagasaki žil. "V té chvíli jsem si pomyslel, že tu nebude možné žít, pak jsem si ale jednoduše lehl na sluníčko a hřál se," vzpomíná.
Šéfuje mu hmyz
Kdo by si ale myslel, že se tento postarší poustevník oddává jen zahálce, je na velkém omylu. I na pustém ostrově mají dny pevný řád. Jen se neodvíjejí od pracovní doby. Řídí to tam hmyz.
Každý den začíná Nagasaki protahováním na pláži. Všechny další úkony, včetně vaření ve vodě nad ohništěm, úklidu skromného příbytku a osobní hygieny, musí stihnout, než padne tma. Pak se totiž probudí bodavý hmyz a pan Nagasaki se před ním musí schovat.
Návrat do civilizace neplánuje. Ostrov Sotobanari je místo, kde se rozhodl zemřít.
"Nikdy by mě nenapadlo, jak důležitá je volba místa, kde chcete umřít. Někdo preferuje skon v nemocnici, jiný doma, s rodinou po boku. Já si vybral smrt ve společnosti přírody," uzavírá Nagasaki.
