Moskva - Nikoli pod kremelskou zdí jako někdejší sovětští vládci, ale mezi kulturní a společenskou elitou ruského národa na Novoděvičím hřbitově našel místo posledního odpočinku muž, jehož si Rusové poprvé v dějinách sami zvolili za prezidenta.
Smuteční procesí směřovalo za rakví s tělem Borise Jelcina k nejslavnější moskevské "nekropoli" od chrámu Krista Spasitele, kam se jí od včerejšího odpoledne přišly poklonit tisíce lidí včetně čestných hostů ze zahraničí.
Smuteční obřad probíhal podle pravoslavné tradice a za přítomnosti vysokých církevních hodnostářů, což je další zásadní odklon od minulosti.
Státní vlajky jsou dnes po celém Rusku staženy na půl žerdi, zábavní centra omezila provoz a televizní i rozhlasové stanice vypustily zábavní a reklamní bloky. Všechny ruské televize vysílají archivní a vzpomínkové pořady o Jelcinovi.
Pietními akcemi či minutami ticha si Jelcina připomínají i studenti, vojáci a lidé, kteří neměli možnost navštívit hlavní moskevský chrám, který Jelcin sám po pádu komunismu nechal zrekonstruovat.
Dlouhá fronta pomalu postupujících lidí s květinami a fotografiemi mrtvého exprezidenta, která se táhla kolem chrámu stovky metrů až k nábřeží, se nezmenšila ani v nočních hodinách. Každou hodinu prošlo bezpečnostní kontrolou asi 500 až 700 lidí.
V poledne byly prostory chrámu pro veřejnost uzavřeny a na řadu přišli představitelé ruského státu a zahraniční hosté. Mezi nimi nechyběli například bývalí američtí prezidenti George Bush a Bill Clinton, někdejší britský premiér John Major či současní prezidenti Kazachstánu, Běloruska či Estonska. Českou republiku zastupoval vicepremiér Alexandr Vondra.
Vedle Gorbačovové a Lebedě
Státní pohřeb vyvrcholil uložením rakve do hrobu na Novoděvičím hřbitově, místě posledního odpočinku řady ruských politiků, vojáků a kulturních činitelů.
Z někdejších sovětských vůdců je na hřbitově uložen pouze Nikita Chruščov, který jako první odsoudil kult osobnosti svého předchůdce Josifa Visarionoviče Stalina, aby byl později odstaven od moci konzervativnější částí komunistického politbyra.
Jelcinův hrob se nachází v těsném sousedství manželky posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova Raisy a známého ruského generála a gubernátora Krasnojarského kraje Alexandra Lebedě, který pomáhal vyjednat ukončení první čečenské války. Tedy války, již rozpoutal právě Boris Jelcin.
Pohřbu se účastnili také i arménský prezident Robert Kočarjan či ukrajinský premiér Viktor Janukovyč. Jejich země kdysi získaly nezávislost na Moskvě právě zásluhou Borise Jelcina, který byl hlavním iniciátorem tzv. bělověžské dohody o rozpuštění Sovětského svazu.
To je také, jak se zdá, jeho hlavní odkaz dějinám. Potvrzuje to i internetový průzkum provedený ruskou agenturou Ria Novosti. Více než 60 procent lidí se domnívá, že Jelcin vejde do historie především jako iniciátor rozpadu SSSR.
Neznamená to ovšem, že jsou mu za to Rusové vděčni. Mezi těmi, kdo považují rozpuštění sovětského impéria za tragédii, je i Jelcinův nástupce ve funkci hlavy státu Vladimir Putin.
Ten nicméně vyhlásil dnešek dnem celonárodního smutku a přesunul svůj chystaný projev o stavu země v horní komoře parlamentu na čtvrtek.
První státní pohřeb od perestrojky
Jelcinův pohřeb je pro Rusko po dlouhé době prvním státním smutečním obřadem. S nejvyšším představitelem státu se Rusové naposledy loučili v roce 1985, kdy zemřel generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Konstantin Černěnko.
Jelcin je také po sto letech prvním ruským politikem, který byl pochován podle církevních pravidel. Poslední car Mikuláš II., kterého zavraždili bolševici v roce 1918, byl spolu s rodinou pohřben bez obřadu u sibiřského Jekatěrinburgu.
Až v roce 1998 byly carské ostatky převezeny do Petrohradu a pohřbeny s křesťanskými poctami; pietní akce se tehdy zúčastnil i Jelcin.
