Hranice Evropy mají hlídat drony. Chytí i zločince

Petr Jemelka Petr Jemelka
23. 10. 2013 22:16
Vyvineme vlastní drony, zavelela šéfka zahraniční politiky EU Ashtonová.
Cathrine Ashtonová. Na hranicích chce mít eurodrony.
Cathrine Ashtonová. Na hranicích chce mít eurodrony. | Foto: Repro: EK

Brusel - Den poté, co lidskoprávní organizace Amnesty International a Human Rights Watch zveřejnily důkazy, že americké bezpilotní letouny v boji kromě teroristů ve velkém zabíjejí také civilisty, prohlásila eurokomisařka Cahtrine Ashtonová, že by měly být drony nasazeny i v EU.

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je toho názoru, že by vyzbrojené, na dálku ovládané stroje mohly efektivně střežit unijní hranice.

"Je nezbytné, abychom připravili program dronů nové generace," cituje eurokomisařku zpravodajský server EUObserver. Lobovat za bezpilotní stroje hodlá i na prosincovém unijním summitu.

Německo, Francie, Itálie a Velká Británie už drony ve výzbroji mají, zatím je ale používají jen při vojenských operacích. Cathrine Ashtonová ale navrhuje vyvinout zcela nové víceúčelové stroje, které bude možné použít jak k vojenským, tak k civilním účelům.

Pomohou i při katastrofách

Krom hlídání hranice a průzkumu by tak bezpilotní letadla mohla být užitečným nástrojem například při přírodních katastrofách.

Evropské zbrojovky jsou připraveny požadavku Ashtonové vyhovět. Francouzský Dassualt, francouzsko-německý koncern EADS a italská firma Finmeccanica už v červnu podepsaly společnou deklaraci, že "eurodrony" vyvinou.

To ale není všechno. Bezpilotní letouny by v Unii brzo mohly začít honit zločince. Brusel už poskytl firmě Israel Aerospace Industries dotace na vývoj strojů - takzvaných Aeroceptorů, jež by dokázaly "nesmrtící" cestou zastavit jedoucí auto či loď.

Na projekt, jenž byl zahájen v lednu letošního roku, mají Izraelci tři roky a 4,8 milionů eur (téměř 124 milionů korun).

 

Právě se děje

před 33 minutami

V květnu vzniklo v Česku 2577 nových firem, o 167 méně než v dubnu

V květnu vzniklo v ČR 2577 nových společností, o 167 méně než v dubnu. Naopak počet zaniklých firem se zvýšil o 154 na 1258. V Česku tak v květnu přibylo 1319 společností, o 321 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou uskutečnila společnost CRIF.

"Počet nových společností byl v květnu na jedné straně druhý nejnižší od začátku letošního roku, na druhé straně šlo o nejsilnější květen od roku 2017," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet nově vznikajících společností je letos zatím nejen výrazně vyšší než v roce 2020, ale také o něco vyšší než v roce 2019. I díky tomu se výrazně zvýšil poměr nových a zaniklých společností. Na každých deset firem, které v roce 2021 zanikly, připadlo 22 nově vzniklých. Před rokem to bylo 17 nových firem.

V rámci jednotlivých odvětví v květnu vzniklo nejvíce společností v odvětví nakládání s nemovitostmi (416), v obchodu (279) a ve zpracovatelském průmyslu (217). Nejvíce jich zaniklo v odvětví obchodu (433), v nakládání s nemovitostmi (221) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (165).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 43 minutami

Zsuzsová se v kauze Kuciak neúčastní nového jednání soudu

Slovenský nejvyšší soud začal v úterý dopoledne projednávat odvolání v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Jedna z trojice obžalovaných Alena Zsuzsová požádala o možnost jednání se neúčastnit a soud jí vyhověl. Není vyloučeno, že verdikt padne už tento den.

Nejvyšší soud se zabývá odvoláními vůči rozhodnutí Specializovaného trestního soudu, který loni v září zprostil podnikatele Mariana Kočnera obžaloby z objednání vraždy Kuciaka a osvobodil i Zsuzsovou, která podle žalobce čin zprostředkovala. Kromě toho rozhoduje o rozsudku, kterým byl soudem prvním instance uznán vinným Tomáš Szabó. Ten podle prokuratury pomáhal nejen při vraždě Kuciaka, kdy byla zavražděna i jeho snoubenka Martina Kušnírová, ale také při loupežné vraždě jednoho podnikatele.

Na líčení k nejvyššímu soudu v úterý přišli rodiče Kuciaka a matka Kušnírové. Rodinní příslušníci zavražděné dvojice se účastnili již líčení u soudu první instance.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dálnice D1 na Prahu byla za Velkým Meziříčím neprůjezdná kvůli nehodě

Dálnice D1 byla odpoledne za Velkým Meziříčím ve směru na Prahu asi 1,5 hodiny neprůjezdná kvůli havárii cisterny a osobního auta. Původně oznámená byla nehoda cisterny a dodávky. Při nehodě se jeden člověk zranil. S podezřením na těžší zranění ho záchranáři letecky přepravili do brněnské nemocnice, řekl mluvčí záchranářů Petr Janáček. Provoz byl obnoven před 9:30, kolony měly asi osm kilometrů.

Nehoda byla ohlášena krátce před 8:00 přibližně na 140. kilometru mezi exity Měřín a Velké Meziříčí. K nehodě vyjeli i krajští hasiči a také pozemní posádka zdravotní záchranné služby. Před 9:30 byl provoz obnoven dvěma pruhy, havarovaná auta byla odstavena na krajnici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy