Peking - Čína hodlá vyslat na oběžnou dráhu vlastní vesmírnou stanici složenou z více modulů.
Stanice bude podle tiskové agentury Nová Čína vážit šedesát tun a tvořit ji budou tři moduly, jeden základní a dva přídatné, v nichž budou probíhat vědecké experimenty.
Tento záměr je součástí ambiciózního vesmírného programu Číny, která je po USA a Rusku teprve třetí zemí na světě, které se podařilo vyslat do vesmíru vlastního astronauta.
Čína bude současně vyvíjet nosnou raketu pro lety k této stanici. „Šedesátitunová vesmírná stanice je poměrně malá ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (419 tun) a ruským Mirem (137 tun), který sloužil na oběžné dráze mezi lety 1996 a 2001," citovala Nová Čína Pchang Č'-chaa, vědce a zástupce šéfredaktora měsíčníku Space International.
„Je to ale teprve třetí vícemodulová vesmírná stanice, která obvykle vyžaduje mnohem složitější technologii než jednomodulové vesmírné laboratoře," dodává Pchang.
Centrální modul čínské vesmírné stanice bude dlouhý 18,1 metru a jeho maximální průměr bude činit 4, 2 metru. Laboratorní moduly budou dlouhé jen 14,4 metru.
Čína také vyvíjí vesmírnou loď, která by dopravovala zásoby a vybavení ke stanici. Toto plavidlo má vážit méně než třináct tun a má mít průměr větší než 3,35 metru.
Nebeský palác
Vesmírná stanice má zatím název Tchien-kung, Nebeský palác, a dopravní loď se jmenuje Šen-čou, Božské plavidlo.
Ředitel čínského Úřadu pro pilotované lety do vesmíru Wang Wen-pao řekl ale v pondělí na tiskové konferenci: „Cítíme, že veřejnost by měla být zapojena do hledání názvů a symbolů pro tento významný projekt, který posílí národní prestiž a zvýší pocit národní sounáležitosti a hrdosti."
Čínská veřejnost může tedy do 25. července zasílat úřadu návrhy, jak by se plánovaná stanice i raketa měly jmenovat. Výsledek bude pak oznámen do konce září.
Základní modul Tchien-kung 1 by měl být vynesen na oběžnou dráhu koncem tohoto roku. V roce 2013 se k němu podle plánu připojí modul Tchien-kung 2 a v roce 2014 až 2016 Tchien-kung 3.
Tento projekt podle odborníků avizuje změnu, pokud jde o význam jednotlivých zemí ve výzkumu vesmíru. „Čína využila zmenšeného amerického úsilí (v kosmu) ke zvýšení své prestiže na mezinárodním poli," lamentuje Joan Johnson-Freeseová z Naval War College v Newportu.
„Mnozí Američané mají pocit, že Číňané nás už v mnoha oblastech předehnali, zatímco naše země stále více upadá."
