Chicago - Zhruba 130 tisíc aliančních vojáků opustí Afghánistán do konce roku 2014, přičemž už od poloviny příštího roku se Afghánci chopí velitelských pravomocí.
Takové jsou závěry dvoudenního summitu Severoatlantické aliance, jenž hostilo americké Chicago.
Nepřekvapil na něm ani nový francouzský prezident Francois Hollande, jenž zopakoval, že země galského kohouta ukončí svoji vojenskou přítomnost v zemi do konce letošního roku.
"Není o čem mluvit. Tady není prostor pro vyjednávání, to je otázka národní suverenity," prohlásil podle AFP rozhodně novopečený šéf Elysejského paláce.
Jinými slovy tedy slíbil, že k 1. lednu 2013 nebude na afghánském území jediný francouzský voják.
Bezpečnost převezmou příští rok
Akce NATO v Afghánistánu by měla skončit až v roce 2014, řada politiků doma čelí tlaku, aby se spojenci vyjednali rychlejší stažení.
To by ale mohly Spojené státy, jakožto nejsilnější člen NATO a iniciátor mise ISAF v Afghánistánu, brát jako zradu a utíkání z boje.
Objevují se navíc obavy, že afghánské bezpečnostní složky zatím nejsou připraveny na převzetí plné odpovědnosti za bezpečnost v zemi.
Podle amerického prezidenta Baracka Obamy toho ale budou Afghánci schopni už příští rok. Rok před plánovaným odchodem by tak spojenci měli převzít pouze podpůrnou roli.
Vojenská akce je pro NATO velmi nákladná a Afghánci přítomnost cizích vojáků snášejí s nelibostí.
Klaus: Česko je připraveno poslat peníze
Účastnila se ho i Česká republika, která je připravena podílet se na financování afghánské armády.
Jakákoliv další pomoc ale bude nižší, než náklady na současnou vojenskou přítomnost v zemi, oznámil novinářům prezident Václav Klaus. O pomoc s financováním afghánské armády a policie požádaly spojence Spojené státy.
Podle odhadů by celkově tato podpora měla činit asi čtyři miliardy dolarů ročně, Česko by mohlo přispět asi milionem dolarů (téměř 20 miliony korun) ročně.
