* Aktualizace výsledků podle údajů po sečtení více než 96 procent odevzdaných lístků
Paříž - V prvním kole francouzských prezidentských voleb zvítězil kandidát Socialistické strany Francois Hollande se ziskem 28,5 procenta hlasů. Stávajícího prezidenta Nicolase Sarkozyho podpořilo podle prvních volebních odhadů 27,1 procenta těch, kdo se dostavili k volebním urnám.
Oba politici se tak utkají 6. května ve druhém kole. Tam v první řadě rozhodne to, kolik hlasů dostanou od voličů ostatních kandidátů. Přesněji, o kolik procent budou moci díky podpoře z opačných konců politického spektra navýšit své skóre z prvního kola.
Šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová skončila podle očekávání třetí, avšak s nečekaně vysokým ziskem 18,15 procent hlasů. Překonala tak dosavadní rekord kandidátů za Národní frontu, který v roce 2002 vytvořil její otec Jean-Marie Le Pen. Ten tehdy postoupil do druhého kola voleb se ziskem 16,9 procenta hlasů.
Kandidát Levicové fronty Jean-Luc Mélenchon obdržel naopak méně, než průzkumy předpovídaly, pouhých 11,1 procenta hlasů.
Mélenchon se bezprostředně po oznámení prvních výsledků obrátil na své voliče s výzvou, aby "skoncovali s dějinným obdobím spojeným se jménem Sarkozy".
"Apeluji na vás, abyste 6. května šli znovu volit a zasadili se za porážku Sarkozyho!" hřímal kandidát Levicové fronty citovaný deníkem Le Monde. "Mobilizujte se tak, jako byste ve volbách šli podpořit mne samotného!"
Centrista Bayrou v poli poražených
Horšího výsledku, než se čekalo, dosáhl také centrista Francois Bayrou s osmiapůlprocentní podporou. Zklamáním byla i dvě procenta hlasů, která získala kandidátka zelených Eva Joly. Nathalie Arthaudová z ultralevicového Dělnického boje vykázala ještě horší výsledek, podpořilo ji jen 0,7 procenta voličů.
Druhé kolo voleb tak slibuje napínavý souboj.
Zatímco přinejmenším část voličů Le Penové skutečně odevzdá svůj hlas Sarkozymu, počítá se s tím, že Mélenchonův apel vyslyší velká většina stoupenců Levicové fronty, byť je pro ně Hollande ve svých požadavcích málo radikální. Pro kandidáta socialistů bude zřejmě hlasovat i přibližně polovina centristických voličů.
Sarkozyho vyhlídky na obhájení mandátu díky mimořádně dobrému výsledku Le Penové rozhodně stouply. Dřívější průzkumy totiž předvídaly pro druhé kolo jasné vítězství Hollanda v poměru 54 ku 46 procentům odevzdaných hlasů. Teď může být konečný výsledek velmi těsný.
Volební účast byla v prvním kole mimořádně vysoká. K urnám se zřejmě dostavilo přes 80 procent voličů. Z toho také vyplývá, jak velkou závažnost Francouzi volbám přisuzovali.
Volební místnosti se otevřely v osm hodin ráno, Sarkozy i Hollande volili už dopoledne. K volbám přišel také bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Ten byl původně favoritem, ale o kandidaturu jej připravilo obvinění ze znásilnění v newyorském hotelu.
Sarkozy slíbil, že pokud v druhém kole prezidentských voleb prohraje, odejde z politiky. Pokud uspěje Hollande, bude prvním vítězem z řad levice od Francoise Mitterranda. Ten vedl Francii v letech 1981 až 1995.
Hollande má v programu méně drastické škrty než Sarkozy a vysoké zdanění lidí s příjmy nad jeden milion eur. Má výhrady k fiskálnímu paktu Evropské unie, ve které se členské země EU zavazují k vyrovnanému rozpočtu. Požaduje, aby byl pakt doplněn o opatření podporující hospodářský růst a zaměstnanost.
