Historický průlom v boji s HIV. Vědci v laboratoři vyléčili nakažené myši

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
3. 7. 2019 14:49
Poprvé v historii se podařilo vyléčit virus HIV, i když jen v laboratorních podmínkách. Američtí vědci vyléčili pomocí genetické úpravy živé infikované myši.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Považujeme to za průlom, protože poprvé po 40 let trvající epidemii AIDS se ukázalo, že virus HIV je léčitelný," uvedl neurobiolog a virolog Kamel Khalili z Temple University v americké Filadelfii. Spolu s kolegy z University of Nebraska zveřejnili své zjištění ve studii, kterou v úterý vydal odborný časopis Nature Communications.

Na světě žije asi 37 milionů lidí nakažených virem HIV, který byl poprvé identifikován v roce 1981. Virus způsobuje onemocnění AIDS, jež oslabuje imunitní systém. Nakažený pacient pak většinou zemře na běžné onemocnění.

Vědci k odstranění viru HIV z těl pokusných myší použili technologii CRISPR na úpravu genů v kombinaci s terapeutickou léčbou zvanou Laser ART. Nástroj CRISPR dokáže jednotlivé geny v rámci DNA přesouvat, nebo dokonce i vymazat. Odborníci ho často popisují jako nůžky, kterými si lze "hrát" s genetickou informací jako s vystřihovánkami.

Laser ART je zase antiretrovirální terapie, pomalá a dlouhodobá léčba, která se běžně používá k zastavení šíření viru v těle pacienta. Letos se ukázalo, že tato terapie může potenciálně zastavit i šíření viru mezi sexuálními partnery.

Vyléčilo se devět z 23 myší

Úspěšné vyléčení laboratorní myši je významným krokem k léčbě HIV i u lidí. Myši, které byly pro účely pokusu nejprve infikované, pocházejí ze speciálního kmene takzvaných humanizovaných myší. To je druh s funkčními lidskými imunitními buňkami, tkání, geny a částečně i orgány. Používají se v laboratořích k testování vyvíjených léků.

Tyto myši mají v těle stejné lymfocyty (typ bílých krvinek), které jsou snadno náchylné k viru HIV.

Virus HIV

Lidský virus imunní nedostatečnosti (HIV) je známý od roku 1981. Způsobuje syndrom získaného selhání imunity, tedy AIDS. HIV se přenáší krví, pohlavním stykem nebo z matky na dítě. Na světě je dnes téměř 37 milionů lidí nakažených tímto virem. V Česku se od roku 1985, kdy začalo sledování výskytu HIV, nakazilo 3368 lidí, z nichž 434 již zemřelo. Počet nově nakažených lidí ale klesá. Loni jich bylo 208 a šlo hlavně o muže.

V roce 2001 se v USA na vývoji léku Viread, který snižuje hladinu HIV až o 20 procent, podíleli čeští vědci z týmu Antonína Holého z Akademie věd.

Vědci myším podávali lék v malých dávkách několik týdnů. Cílili především na slezinu, kostní dřeň a mozek, kde se mohly neaktivní buňky viru ukrývat. Pomocí nástroje CRISPR pak odstranili zbytek buněk HIV z myšího DNA. Ve výsledku se jim takto podařilo zbavit viru HIV devět z celkem 23 infikovaných laboratorních myší.

Neurobiolog Khalili americké stanici CNN popsal, že k HIV při léčbě přistupoval jako ke genetickému onemocnění, protože virový genom při nakažení vstoupí do chromozomu pacienta a stane se z něj "špatný gen". Jeho tým se teď věnuje stejnému pokusu na primátech. Výsledky očekává příští rok.

Dva šťastlivci

Virus HIV je známý od roku 1981. Od té doby se podařilo vyléčit dva infikované pacienty, u obou ale šlo o vedlejší účinek léčby nádorového onemocnění.

Prvním z nich je takzvaný berlínský pacient, Američan Timothy Ray Brown, který vedle viru HIV trpěl i rakovinou kostní dřeně. Lékaři v Berlíně mu transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a doteď u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.

To samé se podařilo i u takzvaného londýnského pacienta letos na jaře. Londýňan, který zatím zůstává v anonymitě, nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antivirotických léků.

Transplantace kostní dřeně ale podle odborníků není v léčbě viru HIV krok správným směrem. Je to nákladná a velmi riskantní operace, kdy jde pacientovi o život. S léky může přitom člověk nakažený HIV prožít dnes už poměrně dlouhý život. "Taková léčba může fungovat u menší části HIV pozitivních lidí. Jde o jeden konkrétní kmen viru HIV, který je navíc málo rozšířený," vysvětlil před nedávnem serveru Aktuálně.cz vedoucí AIDS centra v pražské Nemocnici Na Bulovce profesor Ladislav Machala.

Teprve vyléčením infikovaných myší se vědci ve vývoji léku skutečně posunuli.

První pacient

Úplně první pacient nakažený virem HIV zemřel v roce 1969. Zpětně to ukázaly testy provedené v 80. letech minulého století. Příčinou smrti teprve patnáctiletého Roberta Rayforda z Missouri byl tehdy oficiálně zápal plic. Do nemocnice přitom původně přišel s úplně jinými potížemi. Na nohách i genitáliích měl bradavice a otoky. Testy objevily závažnou infekci chlamydií, která se mu rozšířila po celém těle. Na kůži se mu objevovaly fialové fleky. 

Lékaři byli bezradní. Jeho stav se horšil, až mu nakonec zkolaboval imunitní systém.

O dvanáct let později, v roce 1981, se začaly objevovat další případy úmrtí mladých mužů na snadno léčitelné infekce. Spojovaly je fialové skvrny na kůži a nefunkční imunitní systém. Většina z nich byli homosexuálové. Americký lékař Michael Gottlieb tehdy poprvé popsal do té doby neznámé smrtelné onemocnění.

O rok později dostala choroba přenášená pohlavním stykem, nakaženou krví nebo z matky na plod označení AIDS (syndrom získaného selhání imunity).

Od té doby zemřely na AIDS desítky milionů lidí po celém světě. V roce 2017 nemoci podlehlo podle Světové zdravotnické organizace 940 tisíc nakažených.

Jen polovina nakažených podstupuje antiretrovirální léčbu. Nejvíce z nich totiž žije v Africe, kde je lékařské péče nedostatek. 

Video: Rozhovor s osobním asistentem Freddieho Mercuryho

Byla to úžasná léta, pracoval jsem pro něj 24 hodin 7 dní v týdnu. Na Bohemian Rhapsody jsem se podílel od začátku a byl jsem u většiny natáčení | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy