Od korunovací císařů po Erdogana. Příběh Hagie Sofie fascinuje jako její architektura

Z chrámu Hagia Sofia se může stát mešita. Nahlédněte do útrob ikonické památky
Popularita prezidenta v posledních dvou letech kvůli finanční situaci země a nově kvůli koronaviru klesá. Přeměna muzea na mešitu by mu hlasy voličů mohla zaručit, píše deník Financial Times.
Erdogan podle soudu může o změně rozhodnout sám dekretem. Prezident už oznámil, že v souvislosti se soudním verdiktem v pátek po 20:00 SELČ vystoupí s projevem.
...
Soud verdikt oznámil v pátek, když rozhodoval o stížnosti sdružení, které tvrdilo, že z dřívější mešity se v roce 1935 stalo muzeum protiprávně.
Foto: Shutterstock
Vojtěch Trdlica
23. 7. 2020 20:13
Téměř sto let fungovala istanbulská Hagia Sofia jako muzeum, ve kterém mohli návštěvníci obdivovat výjevy křesťanských evangelií i islámské desky. Spojení dvou náboženství vytvářelo jedinečnou atmosféru umocněnou unikátní byzantskou architekturou. To ale končí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan rozhodl, že se chrám opět promění na mešitu. V pátek se zde uskuteční první modlitby.

"Můj Pane, děkuji, že jsi mi dal šanci vytvořit takto zbožné místo," pronesl údajně byzantský císař Justinián I., když stanul v nově vybudovaném chrámu Boží moudrosti (Hagia Sofia).

Právě on nechal v 6. století skvostný monument o původní rozloze 80 na 71 metrů postavit na místě původně pohanského svatostánku. Záminkou pro stavbu byl požár v pořadí už třetího kostela během povstání, které poškodilo tehdejší Cařihrad. Justinián I. v tom viděl příležitost vybudovat okázalou baziliku. I přesto, že už původní plány byly velkolepé, nikdo tehdy netušil, jaké emoce bude stavba v budoucnosti budit. 

Unikátnost Hagii Sofii dodávaly korunovace byzantských císařů v hlavní lodi chrámu, kterou zkrášlují fresky zobrazující výjevy z nejznámějších křesťanských evangelií. 

Na výstavbu chrámu nařídil císař použít materiály ze všech provincií Byzantské říše. Mramor dovezli z Antálie (dnešní Turecko) a Sýrie, cihly z oblastí v severní Africe. Sloupy, které nesou tíhu celé stavby, pocházejí z řeckého chrámu Artemis nebo Egypta. Některé mramorové desky připomínají tekoucí vodu.

S Osmany dorazil i islám

Křesťanům a korunovacím císařů sloužila Hagia Sofia až do roku 1453, kdy si Cařihrad podrobili Turci pod vedením sultána Mehmeda II., zvaného Dobyvatel. Město dostalo nové jméno - Istanbul - a přešlo na zcela odlišnou víru, islám. Z Hagie Sofie se stala mešita. 

Interiér chrámu v době, kdy byl muzeem. Arabská kaligrafie na černých panelech, nad nimi pak nástěnné malby Panny Marie a Ježíše Krista.
Interiér chrámu v době, kdy byl muzeem. Arabská kaligrafie na černých panelech, nad nimi pak nástěnné malby Panny Marie a Ježíše Krista. | Foto: Reuters

Evangelické výjevy, včetně Ježíše Krista, úřady nechaly zakrýt. Nahradily je mozaiky s tradičními islámskými vyobrazeními. Na sloupech v hlavní lodi přibyla jména Alláha a proroka Mohameda.

Stavbaři při nákladné rekonstrukci do původně křesťanského chrámu přistavěli takzvaný mihráb, výklenek, který je orientovaný směrem k Mekce a připomíná přítomnost Proroka. Okolo chrámu také vztyčili čtyři minarety, každý za jiného sultána, ze kterých muezzini svolávají k modlitbám. Hagia Sofia osmanské architekty inspirovala k výstavbě dalších podobných svatostánků po celé říši.  

Monumentální vnitřní prostory v sobě snoubí tradiční arabskou a byzantskou architekturu. Vliv islámu je opět patrný na černých panelech.
Monumentální vnitřní prostory v sobě snoubí tradiční arabskou a byzantskou architekturu. Vliv islámu je opět patrný na černých panelech. | Foto: Reuters

V roce 1935, nedlouho po vzniku moderní Turecké republiky, ale přišel další zlomový okamžik. Se sekulárními tendencemi tehdejšího prezidenta a otce zakladatele Turecka Mustafy Kemala Atatürka přišlo rozhodnutí udělat z mešity muzeum. Tedy místo, které by spojovalo rozmanitou minulost dvou rozdílných náboženství. 

"Akt přeměny mešity na muzeum byl výrazem sekulárního civilizačního směřování Turecké republiky. Měl být i výrazem úcty ke kulturnímu dědictví lidstva. Přijímán ale musel být samozřejmě nejednoznačně. Změna byla provedena zcela autoritativně a vylučovala jakýkoliv veřejný nesouhlas," vysvětluje rozhodnutí Atatürka bývalý český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.

Většina Turků slaví

Nedávný verdikt tureckého nejvyššího soudu a následné rozhodnutí prezidenta Erdogana předělat Hagii Sofii znovu na mešitu vyvolaly silné emoce. Řada států a mezinárodních organizací s tím nesouhlasí. Turecká veřejnost, podle červnového průzkumu bezmála 75 procent, Erdoganův krok podpořila.

Tomáš Laně však poukazuje na to, že pokud s rozhodnutím sekulární část veřejnosti nesouhlasí, nemůže to dávat moc hlasitě najevo. "V Turecku dnes panuje stejný autoritativní režim jako v době přeměny mešity na muzeum, jen s opačným znaménkem," říká bývalý diplomat a překladatel z turečtiny a dodává, že Erdogan se nikdy netajil nenávistí k sekulárnímu republikánskému zřízení a k Atatürkovu odkazu. 

S krokem tureckého prezidenta však souhlasí i jinak velmi kritické opoziční strany. Zahraniční média podotýkají, že se sice jedná o kontroverzní rozhodnutí, dalo se ale očekávat jako důsledek mnoho let trvajících nacionálních tendencí v zemi. 

Britský deník The Guardian připomíná, že každá změna Hagie Sofie měla silný symbolický význam. Ať už to byla samotná výstavba, přeměna na mešitu, nebo její otevření jako muzeum. V současnosti je Hagia Sofia opět v srdci ideologického klání. Podle Sinema Adara, odborníka na Turecko z German Institute, se Erdogan snaží ovlivnit spory s Řeckem nebo státy Blízkého východu. 

"Kladné rozhodnutí soudu posilnilo už tak přítomné domnění, že Turecko jedná samostatně a nepodvolí se žádným mezinárodním normám," vysvětlil pro Guardian. 

Proti předělání muzea na mešitu se ale postavil například nejznámější turecký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk. Podle něj vezme hrdost těm lidem, kteří podporují sekulární muslimský stát. "Jsou tu miliony sekulárních Turků jako já, kteří proti tomu vystupují, ale jejich hlasy nejsou vyslyšeny," řekl Pamuk britské stanici BBC. 

Agentura Reuters uvádí, že boj některých islámských asociací za proměnu Hagie Sofie trval víc než 15 let. Jedna z nich dokonce tvrdila, že podpis Atatürka na dekretu z roku 1934 byl zfalšovaný, a dekret je tudíž neplatný. 

V pozadí první modlitby ale budou slyšet protesty vlivných osobností nebo organizací. Znepokojení vyjádřil například papež František, UNESCO nebo řada států, z nichž nejhlasitěji vystupuje Řecko. Turecká vláda situaci uklidňuje tvrzením, že Hagia Sofia bude přístupná všem bez poplatku a zůstane zachován charakter stavby jako památky světového dědictví.

Video: Erdogan otevřel v Istanbulu největší letiště na světě, stálo téměř 300 miliard korun

Erdogan otevřel v Istanbulu největší letiště na světě, stálo téměř 300 miliard korun | Video:
 

Právě se děje

před 12 minutami

Někdo nastražil výbušninu do vozu severoirské policistky, podezřelá je Nová IRA

V Severním Irsku někdo nastražil bombu do automobilu policistky ve městě Dungiven nedaleko Londonderry. Policejní služba Severního Irska (PSNI) dnes uvedla, že bomba byla ve voze před domem policistky pracující na částečný úvazek objevena v pondělí a v noci na dnešek byla zneškodněna. Policie z činu podezírá radikály ze skupiny Nová IRA.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Volný má zaplatit pokutu za lednovou potyčku na plénu, potvrdila sněmovna

Nezařazený poslanec Lubomír Volný (Volný blok) má zaplatit pokutu, kterou mu uložil mandátový a imunitní výbor kvůli lednové potyčce přímo na plénu. Postih v úterý potvrdila sněmovna hlasy 89 ze 105 přítomných členů, poslancovo odvolání tak odmítla. Volný má uhradit podle verdiktu výboru z poloviny února jeden měsíční poslanecký plat, tedy zhruba 90 800 korun.

Volný uvedl, že disciplinární řízení proti němu bylo politicky motivované a nezákonné. Sněmovnu nařkl z toho, že poruší zákon, pokud odvolání odmítne. Nezařazený poslanec přečetl na plénu zdůvodnění odvolání, jak je zpracovala jeho právní zástupkyně. Volného návrh, aby sněmovna konstatovala nulitu rozhodnutí imunitního výboru, dolní komora odmítla.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zelení jsou v průzkumu nejsilnější německou stranou, strana Merkelové ztrácí

Zelení se po nominaci spolupředsedkyně Annaleny Baerbockové kandidátkou na kancléřku stali jasně nejsilnější politickou stranou v Německu. Hlas by jim podle aktuálního průzkumu Trendbarometer televize RTL dalo 28 procent voličů. Vládní konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která byla dosud vůdčí parlamentní silou, se propadla na druhé místo s 21 procenty hlasů.

Ještě před týdnem unie v tomto průzkumu vedla, nyní si ale pohoršila o sedm procentních bodů. Koalici CDU/CSU tak po rozhodnutí, že kancléřským kandidátem bude předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, čeká úkol získat zpět důvěru voličů. Čas mají do 26. září, kdy Němci vyberou nové složení Spolkového sněmu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy