Zastavení epidemie koronaviru v USA si Joe Biden vytkl jako svoji absolutní prioritu. První den v úřadě nařídil povinné nošení roušek v letadlech, hromadné dopravě i ve federálních budovách. Svůj původní cíl, že do 100 dnů se k Američanům dostane 100 milionů vakcín, překonal více než dvojnásobně. Očkování urychlily dotace, které byly součástí anticovidového balíku v úhrnné výši 1,9 bilionu dolarů. Nejméně jednu dávku dostalo už 142 milionů lidí, přes 43 procent populace. Kompletně naočkováno je více než 29 procent Američanů.

Biden jde cestou obrovských federálních výdajů k sanaci ekonomických dopadů epidemie koronaviru. Po únorovém stimulačním balíku s cenovkou 1,9 bilionu dolarů, který kromě byznysu pomohl jednorázovým šekem na 1400 dolarů (bezmála 30 tisíc korun) většině Američanů, nyní usiluje o mohutné investice do infrastruktury. Plánovaný výdaj ve výši 2,3 bilionu by chtěl nahradit zvýšením korporátní daně z 21 na 28 procent a daně by se zvedly i nejbohatším Američanům. Ekonomika je na vzestupu, s odhadovaným růstem 6 % HDP pro 1. čtvrtletí letošního roku.

Biden obrátil restriktivní imigrační politiku Donalda Trumpa. Zastavil výstavbu zdi na hranici s Mexikem a žadatelé o azyl už nemusejí čekat na mexické straně hranice. Prezident také představil návrh imigrační reformy, která by 11 milionům lidí, jež nyní žijí v USA ilegálně, otevřela cestu k možnému získání občanství. Výsledkem je ale obrovský nápor na hranici s Mexikem, jen za březen se pokusilo o přechod do USA přes 170 000 lidí, nejvíce za patnáct let. Demokraty to politicky ohrožuje, mohou za to platit příští rok ve volbách do Kongresu.

Přechod americké energetiky na čisté zdroje je jedním ze stěžejních Bidenových programů, mělo by se tak stát do roku 2035. Hlavním nositelem zelených investic je Bidenův infrastrukturní plán, kde je na ně vyčleněno 800 miliard dolarů. Rovněž Bidenův návrh státního rozpočtu pro rok 2022 tuto agendu silně akcentuje. Ihned po nástupu do úřadu se prezident vrátil k Pařížské klimatické dohodě. Na virtuálním summitu o klimatu, který uspořádal 22. a 23. dubna, Biden vyhlásil, že do roku 2030 sníží USA emise na polovinu z úrovně roku 2005.

Loňská vražda černocha George Floyda a následná vlna aktivismu a demonstrací učinila z rasové otázky zásadní politické téma. Biden vyhlásil, že odstraní „systémový rasismus“ v USA. V Kongresu demokraté předložili zákony, například policejní reformu a nový volební zákon, které zahrnují i rasovou problematiku. Je ale nepravděpodobné, že je protlačí proti jednotnému republikánskému odporu. Federální Centrum prevence a kontroly šíření nemocí (CDC) v dubnu oficiálně označilo „rasismus za vážnou hrozbu pro zdraví společnosti“.