Reading - Ačkoliv je globální oteplování mnohdy prezentováno jako jedna z největších hrozeb pro lidstvo, ne všechny následky klimatických změn jsou či budou škodlivé. Alespoň podle nejnovější studie univerzity v britském Readingu.
Výsledky posledního výzkumu poukazují na možnost, že obávané skleníkové plyny mohou mít na některé oblasti planety pozitivní dopad.
Řeč je především o suchem a hladem sužovaném Sahelu, kam se v důsledku lidské činnosti vracejí dešťové srážky.
Sahel je pás stepí a savan lemující jižní okraj Sahary a táhnoucí se napříč celým africkým kontinentem od západu k východu.
Životní podmínky se v této oblasti zhoršily právě následkem katastrofálního sucha. V 80. letech minulého století zemřelo na hlad způsobený neúrodou více než 100 000 lidí.
Experti z University of Reading nyní publikovali výzkum, podle kterého dochází důsledkem klimatických změn k rychlejšímu oteplování a následnému tání vysokohorských ledovců.
I takto na první pohled alarmující zprávu lze ale zčásti vnímat pozitivně. Překvapivě příznivý efekt to má totiž na vyprahlou oblast Sahelu, kde díky tomu spadne více srážek.
Ve skutečnosti přírodnímu systému ještě plně nerozumíme
To, že skleníkové plyny mají vliv na regionální podnebí, je již prokázané. Podívejme se například na nedávnou vlnu veder, která zasáhla Indii a vyžádala si několik tisíc mrtvých.
Nicméně fakt, že tyto vlivy mohou být příznivé pro udržení či potenciální navýšení počtu srážek v oblasti Sahelu, je novým objevem. Odborníci ho však označují za náhodný.
"Naše studie ukazuje, že lidská činnost na této planetě nezpůsobuje budoucím generacím pouze problémy. Jde spíše o změny. Ty nám dávají najevo, že vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry vážně narušujeme přirozený systém, který je naším domovem a který ještě nejsme schopni zcela pochopit," vysvětlil deníku The Telegraph profesor Rowan Suttor, který výzkumný tým vedl.
Zároveň ale upozornil, že není důvod k optimismu. Ačkoliv globální oteplování má pozitivní dopad na Sahel, z dlouhodobého hlediska převažují především negativní vyhlídky.
"Pokračování v současné produkci skleníkových plynů povede k mnohem dalekosáhlejším a vážnějším dopadům,” varuje profesor Suttor.
Mezi tyto dopady, kterým bude čelit i Afrika, patří především zvýšené riziko vln veder, stoupání hladiny moře, záplavy i sucho. To všechno samozřejmě nakonec znovu může opět vést k nedostatku jídla.
