Praha - Konec války na Ukrajině se blíží, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý, jenž mimo jiné velel ve válkou rozvrácené Bosně českému kontingentu sil SFOR (Stabilisation Force). A dodává: "Ten konec ale bude ještě velmi krvavý."
Aktuálně.cz: Boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty na východě Ukrajiny gradují, a vy přesto mluvíte o blížícím se konci této války. Z čeho tak usuzujete?
Jiří Šedivý: Ukrajinská armáda je sice v příšerném stavu (takže ji tamní oligarchové či podnikatelé musejí zásobovat pohonnými hmotami), separatisté jí ale přece jen nemohou dlouhodobě čelit. Nemají například letectvo - to ukrajinské jim teď naopak uštědřuje tvrdé rány.
Martin Novák o ofenzivě v Doněcku
Separatisté jsou útokem ukrajinské armády v Doněcku vyděšeni, tak tvrdý úder nečekali, říká v rozhovoru pro Drtinová Veselovský TV redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz Martin Novák.
A vysvětluje, proč se úterní krvavá bitva o doněcké letiště na východě Ukrajiny stala zlomem v rusko-ukrajinské krizi.
Možnosti separatistů klást dlouhodobě ozbrojený odpor jsou zkrátka velmi omezené, jakkoliv mohou být zkušenými - a oni i jsou - válečníky. A ruská armáda jim nepřijde na pomoc. To je už zřejmé.
Bude to stát ještě mnoho obětí, avšak odpor rebelů bude dříve či později zlomen a začne se jednat. Přičemž do jednání bude podle mne vtažena i Moskva. To je patrné i z výroků nového ukrajinského prezidenta Porošenka. A bylo to i hlavním cílem Moskvy - decentralizovat a tím i oslabit Ukrajinu, odtáhnout ji od Západu a přitáhnout si ji naopak k sobě.
A.cz: Zdálo by se přitom, že s vyostřujícími se boji vzroste chuť Moskvy do nich zasáhnout.
To, co se teď na východě Ukrajiny děje, je pro Rusy už přes čáru. Rebelové či separatisté chybovali, když ignorovali výzvu Rusů, aby před prezidentskými volbami upustili od referenda. Poměry na východě Ukrajiny to jen radikalizovalo. Hlavně proto teče nyní v ozbrojených střetech krev a podle všeho poteče ještě více. Jak říkám - tohle je i pro Moskvu už přes čáru.
A.cz: Proč se ukrajinská armáda "opřela" do separatistů s plnou silou až teď?
Odpovídá tomu její stav - až zoufalá zanedbanost a nevycvičenost. Kyjev celou tu dobu dával dohromady síly, které by byly schopné nějaké akce. Mluvilo se sice o protiteroristické operaci, ale zcela nesmyslně.
Všichni (včetně ukrajinských politiků), kteří ty zoufalé pokusy ukrajinské armády nazývali protiteroristickou operací, byli zcela mimo mísu. Vůbec nevěděli, o čem mluví. Jen se snažili silnými slovy upoutat pozornost. Šlo jen a jen o prosazení vlivu centrální vlády... a to ještě hodně neobratné. S protiteroristickou operací to nemělo a nemá nic společného.
A.cz: Zato teď Kyjev spustil rozsáhlou ofenzívu. Slavjansk s Kramatorskem jsou ostřelovány raketami, dělostřelectvem i letectvem... Je to i díky vlivu nového prezidenta Porošenka?
Nemyslím. Kyjev musel nejprve vyčistit armádu od vojáků, kteří sympatizovali - a stále mimochodem sympatizují - se separatisty. Odkud asi měli zbraně a munici?
Kyjev musel vojenské útvary nejprve zformovat, ukáznit, přemístit je ze západu země... navíc neměl na pohonné hmoty, které mu museli nakoupit podnikatelé. Tohle všechno ukazuje na logisticky velmi špatně připravenou operaci.
Ukrajinská armáda je jakžtakž použitelná až teď. Když to ale přežene, vyvolá mezi lidmi silný odpor a nastartuje pro obě stany vyčerpávající partyzánskou válku se všemi jejími důsledky.
A.cz: Moskva přesto stahuje své jednotky od hranic s Ukrajinou...
Protože si je naprosto jista, že ji ukrajinská armáda neohrožuje. Že to není v jejich možnostech. Zároveň tím dává separatistům jasně najevo, že nemohou očekávat přímou pomoc, jakkoliv v ní možná doufali.
Petr Drulák o Ukrajině
Kdy se ukrajinská armáda stáhne ze Slavjansku či Doněcku? Sledujte aktuální rozhovor s Petrem Drulákem na Drtinová Veselovský TV.
"Armáda může skončit, až bude klid," říká náměstek ministra zahraničních věcí.
Jiná věc je, že jim Moskva možná dodávala munici či lehké pěchotní zbraně. Odstřihnout se od nich úplně nemůže. Moskva ale nebude do tohoto vrcholícího konfliktu viditelně zasahovat. I proto ruský prezident prohlásil, že bude respektovat výsledky voleb na Ukrajině.
A.cz: Nehrozí migrační vlny z oblastí, kde se bojuje?
Jen v případě, pokud by ukrajinská armáda začala po svém vítězství terorizovat obyvatelstvo. Vzhledem k jejímu stavu bych to zcela nevyloučil. Pak by ti utečenci zamířili i do Česka, kde žije poměrně silná ukrajinská komunita.
Zejména proto je velmi důležité, jak se ukrajinská vláda po potlačení separatistů zachová. Zda si Kyjev vzpomene na slib, že nebude stíhat separatisty, kteří složí zbraně. Měli by dostat šanci k ústupu, jinak budou bojovat až do posledního náboje na život a na smrt. A z takových vojáků jde vždy hrůza.
A.cz: Jakási amnestie? I teď - po gradujících bojích?
Právě teď je to aktuální. Nemělo by se to ale týkat ozbrojenců, kteří spáchali vraždy a válečné zločiny. Není jiné cesty než smír. Druhou variantou je vyčerpávající partyzánská válka. A tu Kyjev určitě nechce. I nový prezident Porošenko bude chtít konflikt na východě země co nejrychleji ztišit.
A.cz.: Nejde asi jen o vojenské vítězství, ale i ekonomickou pomoc východní části země. Kde o ni bude Porošenko žádat, když je Ukrajina před hospodářským krachem? I v Moskvě?
To by pro něj bylo hodně velké ponížení. Ale je podnikatel, takže o takovou pomoc možná v tichosti požádá. Obracet se však bude i na Západ.
Nemůže teď otevřeně říct "budu se paktovat s Rusy", když mu nabízí pomoc Západ. Ale bez Ruska stabilizace Ukrajiny - zejména jejího ruskojazyčného východu - nebude možná. To je jasné už dávno. Stejně jako fakt, že Krym je definitivně ruský. Moskva dosáhla všeho, čeho chtěla.
