Ajaccio (Francie) - Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes jednoznačně odmítl ambice korsických nacionalistů na větší autonomii ostrova. Během druhého dne návštěvy Korsiky, kterou od posledních místních voleb ovládají místní nacionalisté, prezident obhajoval právo francouzského státu zasahovat do všech důležitých činností ostrova, stejně jako kteréhokoli jiného francouzského regionu. Macron pouze připustil, že by Korsika měla být zmíněna ve francouzské ústavě.
Jak by to mělo vypadat, by ale bylo předmětem dalšího jednání. Prezident přitom upozornil, že by se tím měla jen stvrdit příslušnost ostrova k Francouzské republice.
Podle webu deníku Le Parisien Macron v dnešním projevu "jako studenou sprchou mařil naděje nacionalistů jednu za druhou". Patří mezi ně větší pravomoci pro místní samosprávu a oficiální zrovnoprávnění korsičtiny s francouzštinou, což se mělo projevit například vznikem dvojjazyčných úředních dokumentů.
"Korsika se nachází v lůnu (Francouzské) republiky a v něm má budovat svou budoucnost," prohlásil Macron, což ale podle něj nebrání brát v potaz jednotlivá specifika regionu. Korsičtina je podle něj uznávána v rámci kulturní identity ostrova.
"Prvním úkolem státu je zajistit bezpečnost Korsiky," zdůraznil mimo jiné Macron během svého zhruba hodinového vystoupení, které jinak zaměřil hlavně na posílení ekonomiky ostrova. Přitom odmítl další požadavek nacionalistů, že by daně vybrané na ostrově měly zůstat v pokladně korsického regionu. Upozornil, že by tím Korsika neměla morální nárok na dotace, které dostává z centrálního rozpočtu díky vyšším příspěvkům bohatších regionů.
Macron rovněž vyloučil prosazení podmínky aspoň pětiletého trvalého pobytu na ostrově pro případ nákupu nemovitosti. I když uznal, že v tak lukrativním letovisku čilé spekulace s nemovitostmi hodně zvyšují jejich ceny nad možnosti chudších místních obyvatel, upozornil, že by tím byla porušena francouzská ústava, ale i právo Evropské unie.
Vůdci nacionalistů podle webu televize BFMTV podle očekávání vyjádřili nad Macronovým postojem zklamání a označili projev v Bastii za promarněnou příležitost. "Prezident se mohl předvést jako státník schopný budovat usmíření a uklidnit diskusi s ohledem na boj a tužby korsického lidu. Neučinil tak," prohlásil šéf stoupenců autonomie ostrova Gilles Simeoni. "Je to smutný večer pro Korsiku," dodal Jean-Guy Talamoni, který stojí v čele místního sněmu. Oba korsičtí předáci, rozladění již prezidentovým "pomstychtivým" projevem k uctění památky prefekta zavražděného separatistou před 20 let, bojkotovali podle listu Le Figaro i prezidentovu recepci.
Korsika v posledním období po desetiletích násilností zažívá stabilitu. Vlnu násilí tam rozpoutala po svém vzniku v roce 1976 Korsická národně-osvobozenecká fronta (FLNC) a další organizace. Terčem atentátů byly především objekty považované za symboly francouzské moci - kasárna či policejní stanice a domy lidí z kontinentální Francie. Jen samotná FLNC se přihlásila ke zhruba 4500 atentátů. V roce 2014 se ale nacionalisté vzdali ozbrojeného boje a odevzdali zbraně.
