Francouzská vláda ustoupila demonstrantům, odloží zvyšování daně z pohonných hmot

Obrazem: Poničený Vítězný oblouk a Francie v šoku. Paříž po protestech sčítá škody
Stovky zadržených a desítky zraněných lidí. Taková je bilance víkendových protestů v Paříži a dalších francouzských městech.
Francouzi protestovali v sobotu už potřetí v rámci hnutí takzvaných žlutých vest (v originále gilets jaunes) kvůli plánovanému zvýšení cen pohonných hmot. A také proti růstu životních nákladů.
Protesty se ale zvrhly, a Paříž tak zažila nejhorší násilí v ulicích za posledních deset let.
Symbolem občanských nepokojů se stal výstražný oděv - žluté reflexní vesty.
Foto: Reuters
ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 12. 2018 13:32
Francie o půl roku odloží plánované zvýšení daně z pohonných hmot, kvůli kterému zemi v posledních dvou týdnech zasáhla vlna protestů hnutí takzvaných žlutých vest. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Zároveň vyzval k ukončení násilností a řekl, že spor o spotřební daň by neměl ohrožovat národní jednotu.

Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty vyvolané původně plánem dalšího zvýšení daně z benzinu a nafty, ke kterému chtěla vláda přistoupit od ledna. Hnutí má velkou podporu Francouzů a protesty jsou chápány v širším smyslu i jako vyjádření odporu proti rostoucím životním nákladům. O víkendu tyto protesty provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Celkem si protesty vyžádaly přes 900 zraněných, z toho přes 150 policistů.

Podle médií kvůli vlně demonstrací zažívá prezident Emmanuel Macron největší krizi od svého nástupu do funkce v květnu 2017. Protesty jsou totiž zaměřené i obecně proti jeho reformní politice.

"Museli bychom být hluší a slepí, abychom nevnímali ten hněv," řekl v úterý premiér. Kromě odkladu pro zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty premiér slíbil, že vláda nebude v zimě zvyšovat ani cenové tarify u elektřiny a plynu. Půlroční moratorium by podle něj měly obě strany sporu využít k tomu, aby našly konstruktivní řešení.

Ani nečekaný ústupek vlády nejspíš organizátory protestů neuklidní, hnutí žlutých vest plánuje další demonstrace a blokády v Paříži už během následujícího víkendu. "Je to první krok, ale nespokojíme se s pouhými drobky," řekl dnes ještě před premiérovým vystoupením jeden z lídrů protestů Benjamin Cauchy. Další výrazná postava hnutí Éric Drouet dokonce vyzval, aby příznivci žlutých vest protesty zesílili. Také opozice je toho názoru, že odklad zvýšení daně je ze strany vlády nedostatečným krokem a že přichází příliš pozdě.

Vláda zvyšování cen pohonných hmot zdůvodňuje globálním navyšováním cen ropy. Pohonné hmoty ve Francii zdražují od roku 2014, v lednu měla daň z nafty dále stoupnout o 6,5 procenta a z benzinu o 2,9 procenta. Konkrétně u benzinu by to znamenalo zvýšení ceny asi o čtyři centy (zhruba o jednu korunu). Nyní benzin v Paříži stojí v průměru 1,42 eur (asi 37 korun) za litr.

V Česku nyní stojí nejprodávanější benzin Natural 95 v průměru 33 korun za litr, a nafta je asi o 50 haléřů za litr dražší.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

před 28 minutami

Zprostředkovatel vraždy Jána Kuciaka uzavřel dohodu s prokurátorem

Dohodu o vině a trestu s prokurátorem uzavřel Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Podmínky ale advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze, která v zemi vyústila v politickou krizi a v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy