Francouzská vláda ustoupila demonstrantům, odloží zvyšování daně z pohonných hmot

Obrazem: Poničený Vítězný oblouk a Francie v šoku. Paříž po protestech sčítá škody
Stovky zadržených a desítky zraněných lidí. Taková je bilance víkendových protestů v Paříži a dalších francouzských městech.
Francouzi protestovali v sobotu už potřetí v rámci hnutí takzvaných žlutých vest (v originále gilets jaunes) kvůli plánovanému zvýšení cen pohonných hmot. A také proti růstu životních nákladů.
Protesty se ale zvrhly, a Paříž tak zažila nejhorší násilí v ulicích za posledních deset let.
Symbolem občanských nepokojů se stal výstražný oděv - žluté reflexní vesty.
Foto: Reuters
ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 12. 2018 13:32
Francie o půl roku odloží plánované zvýšení daně z pohonných hmot, kvůli kterému zemi v posledních dvou týdnech zasáhla vlna protestů hnutí takzvaných žlutých vest. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Zároveň vyzval k ukončení násilností a řekl, že spor o spotřební daň by neměl ohrožovat národní jednotu.

Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty vyvolané původně plánem dalšího zvýšení daně z benzinu a nafty, ke kterému chtěla vláda přistoupit od ledna. Hnutí má velkou podporu Francouzů a protesty jsou chápány v širším smyslu i jako vyjádření odporu proti rostoucím životním nákladům. O víkendu tyto protesty provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Celkem si protesty vyžádaly přes 900 zraněných, z toho přes 150 policistů.

Podle médií kvůli vlně demonstrací zažívá prezident Emmanuel Macron největší krizi od svého nástupu do funkce v květnu 2017. Protesty jsou totiž zaměřené i obecně proti jeho reformní politice.

"Museli bychom být hluší a slepí, abychom nevnímali ten hněv," řekl v úterý premiér. Kromě odkladu pro zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty premiér slíbil, že vláda nebude v zimě zvyšovat ani cenové tarify u elektřiny a plynu. Půlroční moratorium by podle něj měly obě strany sporu využít k tomu, aby našly konstruktivní řešení.

Ani nečekaný ústupek vlády nejspíš organizátory protestů neuklidní, hnutí žlutých vest plánuje další demonstrace a blokády v Paříži už během následujícího víkendu. "Je to první krok, ale nespokojíme se s pouhými drobky," řekl dnes ještě před premiérovým vystoupením jeden z lídrů protestů Benjamin Cauchy. Další výrazná postava hnutí Éric Drouet dokonce vyzval, aby příznivci žlutých vest protesty zesílili. Také opozice je toho názoru, že odklad zvýšení daně je ze strany vlády nedostatečným krokem a že přichází příliš pozdě.

Vláda zvyšování cen pohonných hmot zdůvodňuje globálním navyšováním cen ropy. Pohonné hmoty ve Francii zdražují od roku 2014, v lednu měla daň z nafty dále stoupnout o 6,5 procenta a z benzinu o 2,9 procenta. Konkrétně u benzinu by to znamenalo zvýšení ceny asi o čtyři centy (zhruba o jednu korunu). Nyní benzin v Paříži stojí v průměru 1,42 eur (asi 37 korun) za litr.

V Česku nyní stojí nejprodávanější benzin Natural 95 v průměru 33 korun za litr, a nafta je asi o 50 haléřů za litr dražší.

 

Právě se děje

před 52 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy