Paříž - Francouzské odbory znovu stávkují a protestují tak proti vládnímu návrhu reformy důchodového systému. Do stávky by se mělo zapojit několik milionů lidí.
Stávky zasáhly pařížskou veřejnou dopravu, nevyhnula se jim ani letecká přeprava. Mluvčí Českých aerolinií agentuře ČTK sdělila, že bude zrušen jeden let ČSA do Paříže a zpět.
Na francouzských železnicích jezdí jen třetina rychlovlaků TGV, omezeny jsou i pařížské příměstské spoje. Stávkovat budou i zaměstnanci elektráren, petrochemických podniků a dalších odvětví.
Francouzské ropné rafinérie musely kvůli stávce omezit provoz. Někteří jejich zaměstnanci dokonce uvedli, že se k normální práci vrátí až poté, co vláda odloží své reformní plány. Analytici se obávají, že zemi může hrozit nedostatek nafty a benzínu u pump. "V krátké perspektivě to může vést k narušení dodávek," řekl agentuře Reuters Jean-Marie Chevalier z pařížské univerzity.
Odborům vadí zejména to, že se věková hranice k získání plného důchodu má podle návrhu zvýšit ze současných 65 na 67 let a hranice pro nárok na předčasný důchod z 60 na 62 let. Reformní návrh nyní projednává Senát.
Prezident Nicolas Sarkozy opakovaně zdůraznil, že reforma je z důvodu rostoucího státního deficitu nezbytná a že v otázce zvýšení věku pro odchod do důchodu nemůže odborům ustoupit.
Důchodová reforma je jedním z klíčových bodů reformního programu, se kterým v roce 2007 nastupoval do prezidentské funkce.
Deník Guardian současné francouzské protesty přirovnal k těm, které se ve Francii konaly v první polovině roku 1968. Občanské nepokoje tehdy vzešly ze studentského prostředí, postupně však zasáhly celou Francii. Studenti požadovali lepší podmínky pro studium, kritizovali také francouzskou obdobu konzervatismu, tzv. gaullismus.
V květnu 1968 se začaly stavět i barikády a do stávky se postupně zapojilo několik milionů zaměstnanců.
Co s šedesátiletým kopáčem?
V současnosti mohou Francouzi odejít do předčasného důchodu pouze za předpokladu, že mají odpracováno 42 let a šest měsíců. Pokud tak chce na odpočinek odejít dříve šedesátník, musel začít pracovat již v sedmnácti letech.
Jelikož se to týká řady dělnických profesí, poukazují odbory na fakt, že po více než čtyřech desetiletích práce je daný zaměstnanec tak fyzicky opotřebovaný, že svou profesi v řadě případů jednoduše přestává zvládat, protože ho zrazuje motorika.
V případě dělníků v ocelárnách a jiných těžkých provozech, horníků, kopáčů a zástupců dalších zaměstnání nejsou daleko od pravdy. Pětašedesátiletý řidič hromadné městské dopravy také již nemá náležité reakce a stejně stará učitelka zápolící po desetiletí s rozvernými žáčky je zpravidla zralá už jen na psychiatrickou léčebnu.
Médii před časem proběhly informace o "líných Řecích" odcházejících do důchodu již v pětapadesáti letech. Faktem ale je, že se to týká jen velmi omezené skupiny státních zaměstnanců vykonávajících náročná povolání, jako jsou příslušníci pobřežní hlídky sloužící po dlouhá léta v tvrdých podmínkách na moři.
Aby měla právo na plný důchod, odchází většina Řeků do důchodu ve 63-65 letech.
