Helsinky - Finsko, které si desetiletí zakládalo na své neutralitě, začíná v reakci na stupňující se ruské provokace uvažovat o členství v Severoatlantické alianci.
Ruské letouny, lodě i ponorky v posledních týdnech stále častěji narušují finské území, a Finové se proto v sousedství s Ruskou federací přestávají cítit bezpečně.
"S Ruskem nás pojí dlouhá historie, která nebyla vždy úplně mírumilovná, takže si Finové všeho, co Rusové dělají, vždy pečlivě všímají. A ostražitě sledují, co by to mohlo znamenat," prohlásil finský prezident Sauli Niinisto v rozhovoru, který poskytl místním novinářům ve své helsinské rezidenci ani ne dvě hodiny cesty autem od ruských hranic.
Pokud jde o opakovaná narušení našich hranic, ten smysl je jasný. Zkoušejí, jak zareagujeme.
"Pokud jde o opakovaná narušení našich hranic, ten smysl je jasný. Zkoušejí, jak zareagujeme," dodal.
Na narušení finského vzdušného prostoru opakovaně zareagovalo letectvo - k ruským strojům vyslalo americké stíhačky F-18 Hornet. To podle finského prezidenta stačí, alespoň prozatím.
O svolení žádat nebudeme
Premiér pětimilionové země Alexander Stubb ale v rozhovoru pro německý Spiegel prohlásil, že "Finsko zváží, zda by mu členství v NATO zajistilo větší bezpečnost, a pokud usoudí, že ano, vstoupí do Aliance, aniž by kohokoliv žádalo o svolení".
Ministerský předseda tím narážel na fakt, že v době existence Sovětského svazu zůstávalo Finsko neutrální, aby tím Moskvu neprovokovalo.
Teď se ale situace změnila.
"Ubírá se to všechno děsivým směrem. Je to jen sto let, kdy jsme získali nezávislost na Rusku. Krym byl dříve také ruský. Budou se snad snažit získat zpátky to, co jim patřilo před sto lety?" ptá se bývalá finská ministryně obrany Elisabeth Rehnová.
Hrozba ruské vojenské agrese je podle ní víc než reálná.
"S Ruskem nemáme normální vztahy. Rusy máme rádi, zpívají stejně melancholické písně jako my, máme ale strach z vedení jejich země".
"Finsko musí od základu přehodnotit svou bezpečnostní politiku, přestavět základní kameny, na nichž stavěla celá desetiletí. Lidé si mysleli, že členství v Evropské unii k naší ochraně stačí, ale to je teď zpochybňováno," řekla serveru deníku The Washington Post bývalá finská poslankyně a europoslankyně Tarja Cronbergová.
Před unáhleným rozhodnutím nicméně prezident Niinisto varuje. Včera se v médiích objevila jeho reakce, že vstup do NATO není za dveřmi. A to právě kvůli hrozbě prudkého zhoršení vztahů s Moskvou.
Nedělejte to, varují Rusové
Moskvě se námluvy Finska s NATO každopádně ani trochu nelíbí. Z Kremlu i dalších oficiálních míst opakovaně zaznělo, že Rusko další rozšiřování Aliance nepřipustí. Poradce ruského prezidenta Sergej Markov v rozhovoru pro švédskou televizi SVT dokonce prohlásil, že by mohl vstup Finska do NATO rozpoutat třetí světovou válku.
Finsko zdaleka není jedinou zemí, která má z Putinova režimu obavy. Například armáda sousedního Švédska byla před nedávnem donucena k největším manévrům od konce studené války, když ve vodách poblíž Stockholmu stíhala ruskou ponorku.
Narušení vzdušného prostoru se navíc neomezuje jen na státy severní Evropy. Ruská letadla už zaznamenali také nad portugalským územím a ruské bombardéry, které mohou nést jaderné hlavice, se opakovaně objevují také u amerického pobřeží.
Ruský velvyslanec ve Spojených státech Sergej Kyslak to sice ve Washingtonu vysvětlil tím, že armáda jeho země v posledních měsících zintenzivnila letecká cvičení, to ale Finy, jejichž vzdušný prostor byl během jednoho měsíce narušen hned třikrát, neuklidnilo.
Finsko by podlehlo, Rusové by za to ale draze zaplatili
Jednou z možností, kterou teď Finsko má, je posílení vlastní armády a prohloubení vojenské spolupráce se Švédskem, které rovněž není členem NATO. Ambici, že by se snad Rusku ubránili sami, ale v Helsinkách nikdy neměli a ani mít nemohli.
Vždy jsme uvažovali tak, že pokud k nám Rusové vtrhnou, může to znamenat náš konec, ale za takovou cenu, že si to dvakrát rozmyslí.
"Vždy jsme uvažovali tak, že pokud k nám Rusové vtrhnou, může to znamenat náš konec, ale za takovou cenu, že si to dvakrát rozmyslí," vysvětluje rusistka z Helsinské univerzity Hanna Smithová.
Finský prezident v této souvislosti prohlásil, že 250 tisíc mužů ve zbrani je fakt, který by (Rusové) "přinejmenším zaznamenali".
