Finanční krize ovládla politiku od Dallasu po Reykjavík

Dominik Jandl
9. 10. 2008 6:57
Němci skupují zlato, Britové hrozí žalobou Islandu
Pokles indexu Dax na burze ve Frankfurtu. Evropské burzy zažily největší propad za posledních několik let
Pokles indexu Dax na burze ve Frankfurtu. Evropské burzy zažily největší propad za posledních několik let | Foto: Reuters

Brusel - Finanční krize se již z ekonomického pole přesunula také do vod politických. Politiky od jejího počátku obviňují z nečinnosti nejen mnozí odborníci, ale jako argument ji proti sobě používají i sami politici.

Britský premiér Gordon Brown pohrozil ve středu Islandu žalobou, protože údajně ohrozil úspory britských občanů.

Další vrcholný evropský politik - francouzský prezident Nicolas Sarkozy - zase obvinil německou kancléřku Angelu Merkelovou z toho, že o víkendu zabránila dohodě o společném postupu Evropské unie k řešení krize.

To vše se odehrálo tentýž den, kdy většina světových burz prošla největšími propady za několik posledních let.

Dalším důsledkem finanční krize je panická nedůvěra Němců v zajištění úspor v bankách, což se projevilo hromadným výběrem hotovostí z účtů a skupováním zlata ve všech jeho možných podobách.

Jen málokdy se ekonomické problémy stávají politickým tématem číslo jedna na tak rozsáhlé části světa jako je tomu při krizi nynější.

Krize jako zbraň i jako nutné pojítko

Politici na celém světě již pochopili, že tato krize bude jednak nezbytným, ale také velmi účinným argumentem při politických vyjednáváních a zbraní v předvolebních kampaních.

Například ve středu večer kvůli krizi telefonoval americký prezident George Bush německé kancléřce Angele Merkelové.

Oznámila to mluvčí Bílého domu Dana Perinová. Bush měl s Merkelovou hovořit o tom, že je nutné, "aby všechny země spolupracovaly a postavily se společnými silami čelem problémům, jímž čelí světové hospodářství".

Důvod, proč Bush volal právě Merkelové, není znám. Může se ale jednat o reakci na víkendové jednání představitelů Evropské unie, které skončilo neúspěchem.

Jak informoval německý online deník Spiegel, ve středu francouzský prezident Nicolas Sarkozy z odpovědnosti za neúspěch obvinil právě německou kancléřku.

Podle něj totiž byla nejhlasitější odpůrkyní společného postupu Evropské unie proti krizi, když na jednáních řekla, že krizi musí každý stát čelit sám.

To ještě nevěděla, že den nato bude její vláda muset zachránit před krachem banku Hypo Real Estate, která se dostala na pokraj bankrotu, finanční injekcí ve výši 50 miliard eur.

Banka Landsbankinn Bank, kterou zestátnila islandská vláda
Banka Landsbankinn Bank, kterou zestátnila islandská vláda | Foto: Reuters

Lze proto očekávat, že na jednání ministrů financí zemí G7, které se uskuteční v pátek v New Yorku, bude Merkelová razit konsenzuálnější postup. To, že v pátek bude na téma finanční krize na summitu G7 řeč, potvrdil Henry Paulson, ministr financí Spojených států..

Kromě těchto událostí ve středu ještě pohrozil britský premiér gordon Brown žalobou Islandu. Britská vláda k ní přikročí, pokud budou ohroženy vklady britských občanů ve filiálkách některé ze zestátněných islandských bank.

Čtěte více: Finanční krize: Britský premiér hrozí Islandu žalobou

V neposlední řadě je důkazem ovlivnění dnešní politiky probíhající krizí i předvolební souboj amerických senátorů Baracka Obamy a Johna McCaina o post amerického prezidenta.

Jak zmínil politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha ve středečních Událostech komentářích na České televizi, finanční krize "nahrála" slušný podíl hlasů v předvolebních průzkumech Baracku Obamovi, který se ukázal být v oblasti ekonomiky zkušenější než jeho protivník McCain.

Přitom ještě před začátkem volební kampaně, která se původně měla orientovat hlavně na zahraničněpolitické problémy, favorizovali odborníci i průzkumy spíše republikána McCaina, jenž se v těchto tématech zdál být "ostřílenějším".

Němci se bojí, skupují zlato od mincí až po cihly

Kromě mnoha evropských zemích jako Islandu, Británie, Irska a dalších, je krize v posledních dnech tématem číslo jedna i ve Spolkové republice Německo. Němci ve strachu z bankrotů začali vybírat své úspory z bank a kupují za ně zlato ve všech možných podobách..

Podle údajů prodejců a dodavatelů zlata se v posledních dnech poptávka v Německu zvedla na desetinásobek průměru. Němci skupují zlaté prsteny, mince, ale i cihly.

Dnes začíná v New Yorku výstava věnovaná pouze jednomu z nejdražších kovů světa, zlatu. A název výstavy? Jednoduchý: "Zlato"
Dnes začíná v New Yorku výstava věnovaná pouze jednomu z nejdražších kovů světa, zlatu. A název výstavy? Jednoduchý: "Zlato" | Foto: Reuters

Online deníku Focus.de to potvrdil dodavatel zlata Stephan Henkel z firmy Umicore. "V současnosti je poptávka asi desetkrát vyšší než obvykle," řekl Henkel.

Lidé se k masivním nákupům zlata uchýlili proto, že je jeho cena jedna z nejstabilnějších. Neodradily je od toho ani rady odborníků, že cena tohoto drahého kovu dlouhodobě klesá a v současnosti je dokonce na rekordně nízké úrovni.

Olej do ohně přilívá v Německu i fakt, že nadpoloviční část německých státních rezerv ve zlatě leží v New Yorku na Manhattanu. Německá centrální banka je tak vůbec jedinou institucí svého druhu na světě, jež má větší část rezerv uloženou mimo území svého státu.

I tento faktor se na vyvolání paniky mezi obyvateli Německa podepsal velkou měrou. Němci se totiž bojí, že stát o své zlaté rezervi v případě opravdové nouze může přijít.

Ekonom: Kapitalismus nemůže bez zákonů fungovat

Jedním z odborníků, kteří z velikosti vzniklé krize obviňují zejména politiky, je americký ekonom Dennis J.Snower, šéf německého Institutu pro světové hospodářství, jenž vyučuje na Univerzitě Christiana-Albrechta v Kielu.

Makléř Thomas Holler reaguje na pokles akcií na burze ve Frankfurtu. Evropské akcie se ve středu 8. října propadly zhruba o 7 procent, jedná se o největší propad za 5 let
Makléř Thomas Holler reaguje na pokles akcií na burze ve Frankfurtu. Evropské akcie se ve středu 8. října propadly zhruba o 7 procent, jedná se o největší propad za 5 let | Foto: Reuters

V rozhovoru pro německý online deník Stern upozornil na to, že za současnou krizi mohou hlavně nedostatečná legislativní opatření.

Důrazně přitom odmítl, že by krize byla způsobena samotným kapitalismem. "Kapitalismus může fungovat jen poté, co jsou napsána a zároveň dodržována jasná pravidla," řekl Snower.

"Kdybychom neměli žádné zákony zakazující krádeže, nikdo by nemusel nic kupovat ani prodávat. Zkrátka by bylo daleko jednodušší si vše ukrást dle potřeby. Ale závěr, že kapitalismus nefunguje, protože tato pravidla potřebujeme, je zcela nesmyslný," dodal Snower.

"Finanční trhy zkrátka nebyly dostatečně regulovány, proto vznikla současná krize," shrnul ekonom.

 

Právě se děje

Další zprávy