reklama
 
 

Filipínci se naposledy loučí s ikonou sametové revoluce

5. 8. 2009 14:38
První prezidentka Corazon Aquinová pomohla znovunastolit demokracii v zemi

Manila - Ulice hlavního města Manily se již pátým dnem vyznačují žlutou barvou. Lidé na počest nedávno zesnulé bývalé prezidentky Corazon Aquinové ozdobili okolí i sebe barvou, která symbolizovala tuto první demokratickou prezidentku v zemi a filipínskou sametovou revoluci z roku 1986.

Corazon Aquinová v sobotu podlehla ve svých 76 letech rakovině střev a současná prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová vyhlásila v zemi desetidenní smutek.

Prezidentské kormidlo převzala Cory Aquinová v roce 1986, kdy kandidovala proti Ferdinandu Marcosovi, jenž nad zemí držel železnou ruku od roku 1965.

Volby byly obecně vnímány jako zfalšované a část armády se proti diktátoru vzbouřila a vyzvala lidi, aby vyšli do ulic. To se také stalo. K lidem se následně přidala církev a další složky společnosti a jeden z nejkorumpovanějších politiků 20. století se své funkce nakonec vzdal a odletěl ze země pryč.

Sametová revoluce po filipínsku byla na světě.

Tetička Cory

Politická kariéra tetičky Cory (tita Cory), jak ji Filipínci s oblibou přezdívali, se však začala odvíjet od roku 1983, kdy byl na manilském mezinárodním letišti zastřelen po návratu z dobrovolného exilu ze Spojených států její manžel Benigno Aquino. Toho tehdejší Marcosova vládní garnitura vnímala jako disidenta a nebezpečně populárního opozičníka.

Střelec, jehož kulka Aquina usmrtila, byl na místě zastřelen, kdo však stál za jeho smrtí, je dodnes nejasné.

Aquinová tehdy vedla pohřeb, kterého se účastnily bezmála dva miliony lidí. Jako manželka zavražděného disidenta se automaticky stala symbolem revolty proti Marcosově autoritativnímu režimu a tím sjednotila roztříštěnou opozici, podnikatelskou komunitu, obyčejné Filipínce a církevní přestavitele.

„O prezidentství vůbec nic nevím," prohlásila v roce 1985, rok předtím, než souhlasila kandidovat v prezidentských volbách proti Marcosovi. Ten poté, co se na stranu protestujícího davu přidala i armáda a církev, odletěl ze země na ostrov Hawaj, kde po třech letech v exilu zemřel.

Ne úplně bez poskvrny

O schopnosti Aquinové Filipínce sjednocovat v zemi, kde mezi chudými a bohatými zeje hluboká propast, málokdo pochyboval.

„Je to skoro až zázrak. Moje babička zemi sjednocuje i po smrti," reagoval vnuk Aquinové Jiggy Cruz na davy lidí, kteří se  v ulicích Manily od soboty scházejí, aby zesnulé vůdkyni národa vzdali hold a na auta, lampy a stromy pověsili symbolické žluté stužky.

Vládnutí Aquinové, jež před prezidentským úřadem strávila většinu života v domácnosti, však nebylo úplně bez poskvrny. Mnozí jí vyčítají nepovedenou pozemkovou reformu, přičemž značnou část půdy v zemi stále vlastní tamní elita, včetně její rodiny. Uvádí se, že deset procent filipínské společnosti vlastní devadesát procent pozemků.

Ani její sociální a ekonomické reformy mnohé nepřesvědčily o jejích vládnoucích schopnostech.

Pravdou však zůstává, že přebírat zemi po diktátoru, kterému se za dvacet let u moci podařilo zplundrovat státní kasu, způsobit recesi, prohloubit chudobu a změnit ústavu k obrazu svému, nebylo nikterak lehké.

"Aquinová čelila tlaku z mnoha stran - od církve a podnikatelů, levicových organizací a odborů, až po Mezinárodní měnový fond, Světovou banku a Spojené státy, které jsou dodnes největším západním spojencem Filipín," píše historik Patricio Abinales v knize "Stát a společnost na Filipínách".

Cory jako Gándhí a Mandela

I přesto, že Aquinová, jež zemi vedla v letech od roku 1986 do roku 1992, nenaplnila všechna očekávání, která na ní společnost v postdiktátorské době kladla, zůstává symbolem demokratických hodnot.  

Svým silným náboženským založením se tato první ženská prezidentka v Asii stala symbolem morální integrity a kdykoli se na filipínské politické scéně objevilo podezření z korupce či jiných nekalých praktik, vyšla symbolicky ve žlutých šatech s davy nespokojených Filipínců do ulic.

Dnešního pohřbu se účastnil i prezident Východního Timoru José Ramos-Horta, který Aquinovou kvůli její pokoře přirovnal k vůdci za indickou nezávislost Mahátmu Gándhíovi a jihoafrickému bojovníku proti apartheidu Nelsonu Mandelovi.

"Pro mě osobně neexistuje lepších povahových rysů než skromnost a pokora. ... Cory Aquinová rozhodně patří mezi největší osobnosti 20. století," řekl filipínské televizní stanici ABS-CBN tento laureát Nobelovy ceny.

autor: Naďa Straková | 5. 8. 2009 14:38

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama