Farmáři žalují Indii, že na jejich půdě postavila Dillí

ČTK ČTK
26. 9. 2011 11:46
Pokud farmáři neuspějí s žalobou v Indii, obrátí se na soudy v Londýně
Farmáři chtějí odškodné za to, že jim sebrali půdu a postavili na ní hlavní město Dillí. Na snímku nejvyšší cihlový minaret světa Kutub Minar.
Farmáři chtějí odškodné za to, že jim sebrali půdu a postavili na ní hlavní město Dillí. Na snímku nejvyšší cihlový minaret světa Kutub Minar. | Foto: Isifa/Thinkstock

Dillí - Skupina indických zemědělců žaluje indickou vládu za to, že britská koloniální vláda jejich předkům zabrala půdu, na níž před sto lety postavila hlavní město Dillí.

Jak napsal zpravodajský server BBC News, farmáři tvrdí, že nejvýznamnější vládní budovy včetně parlamentu, prezidentského paláce, Nejvyššího soudu či hlavního vojenského památníku byly postaveny na jejich polích tehdejšími britskými vládci Indie, kteří rovněž zničili jejich domy.

Podle žaloby většina rodin nedostala za půdu žádné odškodnění a od té doby žijí v bídě ve vesnici ležící asi 40 kilometrů od Dillí. Právní zástupci žalobců uvedli, že volají k odpovědnosti indickou vládu, protože ta převzala po vyhlášení nezávislosti v roce 1947 závazky britské koloniální správy.

Zkonfiskovaná půda byla dřív velmi úrodná a její majitelé si žili jako králové.
Zkonfiskovaná půda byla dřív velmi úrodná a její majitelé si žili jako králové. | Foto: Reuters

Pokud neuspějí, zvažují žalobu v Londýně.

"Naši předkové nedostali za svou půdu prakticky nic. Chceme zpátky svou důstojnost. Indie je nyní demokratickou zemí a my chceme spravedlnost," řekl novinářům vůdce žalující komunity Satíš Kumár. "Žádáme prezidenta a premiéra, aby naslouchali našemu trápení."

Žádný z žalujících farmářů nebyl v době záboru ještě na světě, ale pamatují si, co slyšeli od svých rodičů o jejich tehdejších domech.

"Moje rodina bydlela tam, kde je teď parlament," řekl Peršu Ram. "Pamatuju si, jak mi otec říkal, že jsme tam měli farmu, ale že nás vyhnali. Britové všem vyhrožovali zbraněmi. (Rodiče) neměli na vybranou, museli odejít."

Teď musejí potomci kdysi zámožných farmářů bydlet ve slumech, jako je tento.
Teď musejí potomci kdysi zámožných farmářů bydlet ve slumech, jako je tento. | Foto: Reuters

Jediné, co po bývalých vesnicích zbylo, jsou jejich jména. Malcha existuje jako ulice Malcha Marg v diplomatické čtvrti a Raisina je jméno malého kopce, na němž stojí prezidentský palác a ministerstva obrany, zahraničí a vnitra.

"Můj otec říkal, že tam nám patřívala půda. Tehdy jsme si žili jako králové," řekl Surdžit Singh. "Mívali jsme dobytek a pole. Naše rodiny byly šťastné, ale pak jsme o všechno přišli a skončili ve slumu."

Podle Rádhy Šiama byli jejich rodiče většinou negramotní a neměli ponětí o svých právech. Britové pro ně uložili kompenzaci na bankovní účet, dodal Šiam. Ale nikdo jim o tom neřekl a o peníze se nikdo nepřihlásil. Proto žalobci žádají, aby jim byly peníze vyplaceny nyní v současných cenových relacích a zároveň vrácena volná půda, na níž se nikdy nestavělo.

Dillí je plné domů, postavených pro koloniální elitu a státní úředníky. Na snímku známá Brána Indie.
Dillí je plné domů, postavených pro koloniální elitu a státní úředníky. Na snímku známá Brána Indie. | Foto: Isifa/Thinkstock

Šiam uvedl, že spolu s právníky vystopovali původní dokumenty, s jejichž pomocí chtějí svůj případ prokázat, a jednají v zastoupení více než 350 rodin. "Nejde o peníze," řekl BBC. "Chceme získat uznání jako praví Dillíané," dodal.

Celkem 13 vesnic bylo srovnáno se zemí, aby udělaly prostor novému hlavnímu městu, jehož nejnádhernější budovy navrhl britský architekt Edward Lutyens. Na rozlehlé ploše pak byly postaveny domy pro koloniální elitu a vládní zaměstnance.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Po nálezu dalších tří těl stoupla bilance obětí výbuchu v Leverkusenu na pět

Po úterním výbuchu v chemickém průmyslovém areálu v Leverkusenu byla ve čtvrtek nalezena v troskách další tři těla. Havárie má tak již celkem pět potvrzených obětí. Dvě osoby se nadále pohřešují, uvedla s odvoláním na policii a prokuraturu agentura DPA.

V úterý dopoledne vybuchly skladovací nádrže s ředidly ve spalovně nebezpečného odpadu, která je součástí rozsáhlého průmyslového areálu u města Leverkusen ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Následně propukl požár, jehož uhašení trvalo přes tři hodiny.

Příčiny výbuchu, který zranil 31 lidí, jsou nadále předmětem vyšetřování. Nad areálem a přilehlým okolím se vznášel velký černý mrak, který podle úřadů obsahoval také jedovaté látky v dosud neznámé koncentraci. Již ve středu představitel firmy Currenta, která areál spravuje, uvedl, že všichni pohřešovaní jsou nejspíše po smrti.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Sagan po sezoně skončí v týmu Bora-hansgrohe

Trojnásobný mistr světa v silniční cyklistice Slovák Peter Sagan po sezoně skončí v týmu Bora-hansgrohe, za který závodí od roku 2017. Německá stáj to dnes oznámila na svém webu. Podle serveru Cyclingnews by měl Sagan zamířit do francouzského kontinentálního týmu TotalEnergies společně s řadou dosavadních kolegů.

V Boře skončí i jeho bratr Juraj, další Slovák Erik Baška, Polák Maciej Bodnar, Ital Daniel Oss a Němci Rüdiger Selig, Andreas Schillinger, Michael Schwarzmann a Pascal Ackermann. Ten má přestoupit do elitní stáje SAE Team Emirates.

Jednatřicetiletý Sagan během angažmá v německém týmu získal dva ze svých sedmi zelených trikotů pro vítěze bodovací soutěže na Tour de France. Letos bodovací soutěž ovládl poprvé i na Giru d'Italia. Světový titul získal v letech 2015 až 2017.

před 43 minutami

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie zruší vzájemné hraniční kontroly. Vznikne minischengen

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie chtějí od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Na schůzce lídrů těchto tří zemí ve Skopje týkající se regionální iniciativy takzvaného minischengenu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.

"Na setkání ve Skopje bylo domluveno, že od 1. ledna 2023 budou zrušeny hraniční kontroly mezi Srbskem, Severní Makedonií a Albánií," řekl podle srbských médií Vučić na hospodářském fóru v severomakedonské metropoli. V této souvislosti byly podepsány tři smlouvy, které mají pohyb v rámci tří signatářských zemí usnadnit.

S iniciativou balkánského minischengenu, kterou z mezinárodních hráčů podporují zejména Spojené státy, přišli Vučič, albánský premiér Edi Rama a jeho severomakedonský protějšek Zoran Zaev v říjnu 2019. Její cíl je zjednodušit život občanů a povzbudit hospodářský růst. Inspirací pro iniciativu je podle nich EU a její čtyři základní svobody pohybu - lidí, zboží, kapitálu a služeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy