V noci na 9. května, kdy Rusko tradičně slaví vítězství nad nacistickým Německem v druhé světové válce, zaútočil ruský agresor pětadvaceti střelami s plochou dráhou letu na několik měst na Ukrajině. Třiadvacet z nich zastavila protivzdušná obrana.
O jednu noc dříve se terčem masivního náletu stala po dlouhé době jihoukrajinská Oděsa, rakety zasáhly sklad Červeného kříže. Minulý týden si dosud nevídané bombardování Chersonu vyžádalo třiadvacet mrtvých v supermarketu, na nádraží i v obytných domech.
Uplynulých jedenáct dní Rusové ostřelují a bombardují nejvíce od začátku března.
Velitel ukrajinských pozemních sil, generálplukovník Oleksandr Syrskyj, prohlásil, že Ukrajina znovu upřela prezidentovi Vladimiru Putinovi dárek, když nedovolila, aby ruští okupanti do vojenské přehlídky 9. května ovládli Bachmut. Ruský prezident se tak nemohl pochlubit ve svém projevu žádným úspěchem a pouze prohlásil, že v této válce je v sázce osud Ruska a ruského národa.
Ačkoliv zatím nejsou žádné známky toho, že by začala dlouho plánovaná ukrajinská protiofenziva, Ukrajinci se snaží likvidovat sklady munice a paliva na okupovaných územích. V Rusy okupované části Záporožské oblasti úřady nařídily lidem evakuaci, protože ukrajinské ostřelování je stále častější.
Právě Záporožská oblast je očekávaným cílem protiofenzivy. Tímto směrem leží město Melitopol a pobřeží Azovského moře.
Horký červen
"Věřím, že mají dost informací, aby si našli místo, kde je ruská obrana slabší a kde bude možné prorazit. Pokud by se podařil průlom k Azovskému moři, byl by to fantastický úspěch. Rusové vytvořili několik linií obrany, což svědčí o tom, že si nejsou jisti, zda budou schopni zastavit útok na jednom místě," řekl online deníku Aktuálně.cz vojenský expert Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně.
Podle jeho názoru Ukrajina nemá jinou možnost než zaútočit. "Myslím, že to bude spíš až v červnu. Ukrajinci musí vymyslet nějaký moment překvapení, který Rusové nečekají. Útok ale každopádně musí přijít, protože současná situace neumožňuje ukončit válku a pro Ukrajinu je nepřijatelná i ekonomicky. A pokud se Ukrajincům protiofenziva podaří, mohou počítat s další vojenskou podporou Západu," soudí Řepa.
O červnu jako pravděpodobnějším začátku protiofenzivy píše také bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě, generál Ben Hodges. Podle něj Ukrajinci musí přetnout pozemní spojení mezi Krymským poloostrovem a Ruskem.
Český prezident Petr Pavel řekl v rozhovoru pro britský deník The Guardian, že v Kyjevě radil na základě svých vlastních vojenských zkušeností ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému protiofenzivu neuspěchat. Uspěchání by podle něj vedlo ke strašlivým ztrátám a neúspěchu, který si Ukrajina nemůže dovolit.
"Pro Ukrajinu by bylo nesmírně škodlivé, kdyby tato protiofenziva selhala, protože už nebude mít další šanci, alespoň ne v tomto roce," uvedl český prezident.
Rozzlobený Prigožin
Rusko má ale zjevně problémy se soudržností v nejvyšším patře ozbrojených sil. Vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin minulý týden pohrozil, že stáhne své jednotky, pokud nedostanou munici potřebnou pro boje o Bachmut. Tento týden nejprve informoval, že wagnerovci munici obdrželi, ale následně opět otočil a řekl, že dodávek bylo velmi málo.
Prigožin navíc obvinil vojáky ruské armády, že od Bachmutu utekli, a umožnili tak Ukrajincům znovu obsadit tři kilometry čtvereční, které předtím jeho wagnerovci s velkými ztrátami dobyli.
