Brusel - Někteří králíci, slepice, prasata nebo křepelky žijí téměř celý život ve stísněných podmínkách v chovných klecích. Na evropské úrovni teď ale vznikla občanská iniciativa, která chce pro zvířata lepší životní podmínky.
Její organizátoři, mezinárodní organizace Soucit ve světovém zemědělství (CIWF), spustili letos v září sběr podpisů v Evropském parlamentu v Bruselu. Petice potrvá rok a má za cíl nasbírat jeden milion podpisů z alespoň sedmi členských států EU, aby se návrhem mohla zabývat Evropská komise.
K iniciativě se připojili i čeští europoslanci Jiří Pospíšil (TOP 09), který je zároveň členem pracovní skupiny na podporu ukončení klecových velkochovů, a Pavel Poc (ČSSD) z evropského výboru pro životní prostředí.
V Česku kampaň odstartovala na začátku října v Praze. Při té příležitosti petici podpořili i herci Sandra Pogodová nebo Jiří Langmajer. Podle české zástupkyně CIWF se očekává, že v ČR se nasbírá 50 tisíc podpisů. Kdokoliv může iniciativu podpořit na webu KonecDobyKlecové.cz.
Plocha menší než pivní tácek
Organizace upozorňuje, že až 300 milionů hospodářských zvířat po celé Evropě žije od narození až do uhynutí v kleci. Například slepice snáší vejce v malých stísněných prostorech, nemají možnost se hýbat a ubližují si, upozorňuje česká nezisková organizace Obraz - Obránci zvířat.
Problémem jsou také porodní kotce pro prasnice nebo individuální kotce pro telata. Některé křepelky zase žijí na ploše ne větší než pivní tácek.
"Život v kleci není žádný život. Věda už dávno prokázala, že všechna hospodářská zvířata jsou citlivé a vnímavé bytosti schopné trpět, ale také prožívat radost," říká Romana Šonková, zástupkyně CIWF v Česku. "Nelze dál tolerovat ten obrovský rozměr a intenzitu utrpení zvířat v klecových chovech."
Podle Pavla Buršíka z organizace Obraz - Obránci zvířat podporují zákaz klecových chovů asi tři čtvrtiny Čechů. Ukázal to průzkum veřejného mínění agentury Median. Buršík tvrdí, že za těmito čísly stojí i zveřejnění záběrů z klecových chovů slepic, které nedávno odvysílala Česká televize.
"Potvrdilo se, že Češi mají rádi zvířata a nechtějí podporovat brutální formy jejich chovu," řekl Buršík.
A ani zbytku Evropy není tento problém lhostejný. "Podle nedávného průzkumu Eurobarometru 94 procent lidí v EU věří, že ochrana životní pohody hospodářských zvířat je důležitá, a 82 procent lidí si myslí, že by hospodářská zvířata měla být chráněna lépe," říká Šonková.
Vše by se prodražilo
Ne každý ale s koncem klecových chovů souhlasí, druhá strana poukazuje na důsledky spojené s tímto krokem. Například by se mohla zvýšit cena vajec o desítky procent, řada firem by skončila a nakonec by se ze zahraničí dováželo více vajec, která mohou být pochybné kvality.
Také by se mohly snížit stavy drůbeže a v důsledku česká soběstačnost ve výrobě vajec. Nebo by producenti krmiv přišli o odbytiště. Případně by vzrostla nezaměstnanost na venkově, míní předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Sama si proto myslí, že k úplnému zákazu klecových chovů nedojde.
V Česku se v klecích chová asi 88 procent slepic. Už jednou přitom evropská legislativa do systému zasáhla, a to v roce 2012. Chovatelé museli změnit obyčejné klece na tzv. obohacené klece, které jsou prostornější. Změna v zákonech, kterou navrhuje CIWF, by tak znamenala další investice.
"Chovatelé investovali do nových technologií podle platné legislativy od roku 2012 miliardy korun," dodává Dlouhá.
