Společná frakce těchto uskupení pod názvem Identita a demokracie (ID) se začala rozpadat. Na pozadí výroku zlehčujícího zločiny Hitlerovy třetí říše z úst zástupce německé krajní pravice oznámil klíčový člen uskupení, francouzské Národní sdružení Marine Le Penové, že s AfD "nebude sedět ve stejné frakci".
Kritizovaný výrok vyslovil lídr německé AfD do červnových eurovoleb Maximilian Krah, když se v rozhovoru pro Financial Times a list La Repubblica ohradil proti tomu, že členové SS byli automaticky zločinci. "Určitě tam bylo vysoké procento zločinců, ale nebyli to všichni," uvedl Krah.
V reakci na to strana Le Penové oznámila rozchod s AfD. "Strana jde od provokace k provokaci… Nestačí se jen distancovat. Nastal čas, abychom se od tohoto hnutí jasně oddělili," prohlásila Le Penová.
"Nebudeme s nimi po volbách sedět v jedné frakci," dodal poslanec Národního sdružení, který se podílí na kampani do eurovoleb, Alexandre Loubet.
Stejný krok o něco později ohlásil český člen frakce Identita a demokracie, SPD Tomia Okamury. "SPD plně podporuje a následuje kroky, které v této věci oznámila Marine Le Penová," sdělilo vedení strany.
Zatímco odchod SPD s jejím jedním členem frakce, europoslancem Ivanem Davidem, nic nezpůsobí, v případě Francouzů jde o rozhodující krok. Identita a demokracie má dohromady 59 členů, z toho 23 jsou zástupci italské Ligy a 18 mandátů drží strana Le Penové.
Odchod jejích europoslanců a europoslankyň znamená, že se frakce ID propadne mezi nevýznamné skupiny v europarlamentu, na které ostatní nebudou muset brát ohled.
V průzkumech nyní vychází posílení ID na 85 mandátů. Kdyby to volby potvrdily, z krajní pravice by se stala třetí nejsilnější skupina v unijním parlamentu. Ostatní frakce by ji zřejmě stále odmítaly vzít do koalice, jako je tomu už nyní.
Okolo ID byl v roce 2019 vytvořen "sanitární kordon", který znamená, že její poslanci byli dosud odstřiženi od funkcí v europarlamentu a nemohli se například stát ani zpravodaji nějakého zákona. Svojí početní vahou, pokud by se ID nerozpadla, by ale mohla dění v europarlamentu nepřímo ovlivňovat.
To teď padá. "Lepenovci" spolu s dalšími mohou založit novou frakci, ale platí to samé. Další menší krajněpravicová skupina nebude mít na dění v EU vliv.
Vnitřní štěpení krajněpravicových spojenců v Evropě není novinkou, naopak k němu dochází takřka neustále. Jejich zástupci jednak často vystřídají několik krajních formací, než někde zakotví, a členské strany mají mnohdy neslučitelné zájmy.
Se spojenectvím s Le Penovou například dlouho váhal nizozemský radikál a vítěz posledních parlamentních voleb Geert Wilders, a to kvůli jasnému proizraelskému postoji jeho strany. Národní sdružení má kořeny v pohrobcích Pétainova režimu ve Francii, který kolaboroval s hitlerovským Německem. Le Penové trvalo přes deset let vyloučit ze strany sympatizanty nacistické ideologie okolo jejího otce a zakladatele strany Jeana-Marie Le Pena.
Zmíněný eurolídr AfD Krah ve středu v reakci na kritiku svého výroku oznámil, že odstupuje z kampaně před eurovolbami a končí také ve vedení strany. Kampaň pozastavila i evropská dvojka AfD, Petr Bystroň, zdůvodnil to rodinnými důvody. Oba ale dál kandidují do europarlamentu.
Bystroň je hlavní postavou aféry okolo proruského zpravodajského webu Voice of Europe, kterému v minulosti poskytoval rozhovory. Prostřednictvím této platformy se podle zjištění českých tajných služeb měli proruští ukrajinští podnikatelé Arťom Marčevskij a Viktor Medvedčuk pokoušet ovlivňovat politiky v několika zemích Evropské unie.
Podle informací Deníku N, týdeníku Die Zeit a veřejnoprávní stanice ARD existuje nahrávka, která Bystroně zachycuje při přebírání 20 tisíc eur (494 tisíc korun) od propagandisty Marčevského. Toho spolu s proruským ukrajinským politikem Medvedčukem Česko v březnu zařadilo na národní sankční seznam, figuruje na něm i platforma Voice of Europe.
Policie vyšetřuje německého poslance českého původu pro podezření z praní špinavých peněz a úplatkářství. Bystroň označil vyšetřování za politicky motivované a kampaň. Podle něj bude zastaveno, jakmile bude po volbách. Ty se konají od 6. do 9. června.
Video: Zavolíme! Předvolební debata s kandidáty do Evropského parlamentu (25. 4. 2024)
